Karlov II.

Loni jsme společnou podzimní chatu situovali do Karlova u Bruntálu. Líbilo se nám tam, tak proč nevyrazit do Karlova opět. Tentokrát ale pro změnu do toho známějšího, kousek od Malé Morávky.

4 x orienťák

Loni jsme orienťák hodně flákali. Mapu jsem viděl jen na Bobo Kapu, který se přeci jen trochu vymyká ze škatulek klasického orientačního běhu. Letos tedy bylo co napravovat, tak jsme pro jistotu během jara vyrazili na závody hned čtyřikrát.

Další jarní vejlety

Telegrafické a fotografické prosvištění několika jarních výletů. Sólo z Bouzova, na kopci v Jeseníkách, ptačí rezervace u Jaroměře, víkend v Ostravě zakončený u prajzáků v Bělé. Pěkné to bylo.

Sobci

Se zpožděním aspoň pár vět o chlapské sobecké akci, na kterou jsme se vypravili první prosincový den.

Chlapská akce #11 - Jeseníky

Fotři se zimy nebojí. Tak by mohl znít podtitul podzimně-zimního pokračování Táta výjezdů s vlastními potomky. Nechybělo mnoho a mohlo se jednat o čistokrevnou zimní akci. Lokalita v horách, rosničky krčící se v noci pod nulou a sněhové vločky na displejích našich předpovědních aplikací.

Koliba, Bruntál, Králíky, Berlín

Čtyři zářijové víkendy a pokaždé jiné. Jeden víkend jsem sám proseděl v lese, poté jsme se ve velkém počtu potkali s kamarády u města zubatých žab, další týden jsem vytáhl kluky pod stan ke Kralickému Sněžníku a ten poslední jsme pro změnu s Jančou zajeli na koncert do Berlína. Teď budem chvíli doma, narajzovali jsem se dost.

Jak jsem si máknul

Report ze dvou říjnových víkendů. Nejprve jsem si protáhl svaly na běžeckém závodě Ladermon trail a získal za to igelitku s koňskou mastí. O týden později jsem si protáhl svaly na výletě s Jirkou a získal za to výhled na jesenická panorámata.

Podzim

Po prázdninách se vždy zařazuje vyšší rychlost jak v práci tak v osobním diáři. Víkendy se začínají plnit skoro až do Vánoc, dny zkracovat. Do pár odstavců jsem hodil poznámky z prvních podzimních týdnů a na titulní fotce máte holky, kterým se konečně podařilo vyrazit společně na kolo.

Jeseníky 22

Posledních pár let se snažíme o prázdninách vždy o nějaký kratší přechod Jeseníků. Letos byl na červencové svátky v plánu hřeben od Skřítku na Praděd, ale počasí nám do toho hodilo vidle. Proto byl náš startovací bod nakonec Vidly, respektive sedlo Videlský kříž.

Dámské akce

Pořád tady píšu jen o tom, jací jsme s ostatníma tátama chlapáci, jak pořád jezdíme někam s dětma na chlapské akce nebo naopak sobecky vyrážíme na výlety. Aby se to gendrově trochu vyrovnalo, tak je tu report o dvou dámských jízdách.

Jarní prázdniny

Protože už nám doma druhým rokem bydlí školák, tak bohužel musíme i plánování dovolených trochu přizpůsobit školnímu rozvrhu. Drželi jsme tedy basu a vyrazili společně s celým okresem Olomouc na hory. Tentokrát nebylo v plánu moc času na běžky, tak jsme zkusili vyměnit Jizerky za bližší Ramzovou.

Jeseníky

Před dvěma lety jsme s Markem přespali na Červenohorském sedle a druhý den pak přešli přes Keprník a Šerák na Ramzovou. A bylo to moc fajn. Letos jsme si dali opáčko už v plné rodinné sestavě. Tedy i s Jančou a také s panem Jiřím, který prý vlastní nějakou chatu na Šeráku.

Sobci na kole

Jak už víte, v rámci zachování duševního zdraví občas vyrážíme na výlety bez drahých poloviček, bez dětí a někdy vyrážím i úplně bez nikoho. Během posledního měsíce jsem si vyzkoušel všechny tři varianty a pokaždé na kole.

Mistrovství rakváčů Rýmařov

Ano, takhle něžně se na orienťáku říká starším běžcům, kteří po vzoru dospělých mají svoje vlastní uzavřené mistrovství (oficiálně veteraniádu). Na konci června se na mě usmálo v kalendáři závodů štěstí, konečně se objevil nějaký závod poblíž a dokonce i pro moji věkovou skupinu.

Dva kopce v Jeseníkách, na kterých jste určitě nebyli

Minulý pátek jsem se zachoval jako sobec. Možná bych měl napsat, že jsem byl ultra sobec. Vyrazil jsem totiž na sobecký výlet sobecky sám bez svých sobeckých kamarádů. Ale zas takový sobec nejsem abych vám nedal tip na dva jesenické vrcholy, kam vaše bota zaručeně nešlápla.

Klasika v okolí Rýmařova

Vzhledem k aktuálnímu stavu omezení i sněhu bych tu měl druhý zbytečný tip na výlet, tentokrát běžkařský. Kombinace skate, panorámata a dobrá úprava trasy je bohužel v Jeseníkách stále ještě raritní záležitost. Překvapivě nabízí tuhle kombinaci Rýmařov.

Jak jsme nejeli na dovolenou

Letošní sezóna dovolených je díky covidu trochu pestřejší než jindy. Možnosti kam vyrazit za hranice a co je aktuálně nedostupné rotují rychleji než Black Friday na Alze. My jsme díky Jiříkovi měli jasno už začátkem roku a ještě v době předcovidové zarezervovali roubenku v Toulovcových Maštalích pro společnou rodinnou dovolenou. Přesně před týdnem nám tři hodiny před odjezdem zavolali z ubytování, že se stala strašná chyba, že náš termín zamluvili i někomu jinému a my že nemůžeme jet.

Maliník

Jedny z nejvyšších skalních útvarů v Jeseníkách se nacházejí skryté v okolí vrcholů Maliník a Mazance. Turistické značky je míjejí, přitom jsou na dohled půllitrů od mnohem populárnějšího Rabštejna. Před třinácti lety jsme tu byli na kešce s Jančou, dneska jsme ho navštívili spolu se šternberskými průzkumníky.

U Bertholda

Letošní sezóna společného venčení dětí někde v přírodě začala nucenou pauzou. Nám to vzhledem k čerstvosti pana Jiřího moc nevadilo, alespoň v mezičase trochu povyrostl. Tento víkend jsme tak vlastně poprvé vyrazili s Jirkou dál než do Olomouce. Cílem výpravy byl Moravský Karlov, mimo jiné dějiště velmi úspěšného Mistrovství štafet a klubů 2017.

Sobeckej pátek 2019

Pleskačky, azuro, panorámata, hory, děti a ženy doma a pátek k tomu. Loňský prosinec jsme takto poprvé sobecky vyrazili a samozřejmě si slíbili, že bychom to měli realizovat o trochu častěji. Jak už to tak bývá, podařilo se až téměř přesně po roce. Letošní výprava byla jinak skoro jak přes kopírák, jen jsme Hostýnky vyměnili za Jeseníky.

Vagabundi ve Vernířovicích

Převzato z Vernířovického zpravodaje: Jedenáct dospělých, tři psi a neurčitý počet dětí si vyhlédlo ke svému squatereskému řádění stavení přímo v centru obce. Doslova pod okny obecního úřadu i kostela sv. Matouše pak po tři dny i noci rušili noční i denní klid.

Podzimní chlapská akce

Už podruhé v letošním roce měla děvčata možnost užít si samostatný víkend bez dětských členů rodiny (tedy i bez manželů). A podobně jako poprvé na jaře to využily k úklidu domácností, žehlení či k beztrestnému usínání u večerníčku. Tatínci v témže čase intenzivně pracovali na pedagogicko-sociálně-kulturním rozvoji svých potomků v srdci Jeseníků.

Jeseníky a Rychleby

Letošní prázdniny jsou u nás ve znamení kratších výletů, protože mozkovýplachovou dovolenou jsme si užili už na jaře v Japonsku. Kromě projíždění kaluží cestou do lesa u Červenky jsme jednou zajeli vypěstovat v panu synkovi lásku k turistice patnáctikilometrovým přechodem Jesenického hřebene a poté otestovat Márovo nové kolo na krutohustopřísných Rychlebských stezkách.

Sobeckej pátek

V pátek jsem vyrazil na hory. Sobecky sám. A za celou dvacetikilometrovou cestu jsem potkal čtyři lidi. Z hlediska pročištění mozkového harddisku to byl velmi příjemně strávený čas. Zkušeně jsem si vybral jedinou oblast, která byla ten den v mracích, všude jinde vládlo podzimní azurové nebe. A vůbec mi to nevadilo.

Podzim

Od září do prosince je pracovně vždy nejvíc nabito a tak i posledních pár týdnů to bylo spíš o trhání rekordů pracovních než těch sportovních. Kromě rodinné pařby na oslavu synkových pátých narozenin jsme stihli jednou vyjet do Jeseníků, jednou přespat u Miříků, párkrát se vyvětrat v lese a Mára i chytit první podzimní rýmičku. Já jsem jinak ještě strávil devět dní školením v bydlišti pana Andreje, jednou si užil evakuaci vlaku při spadlé troleji a pracovně se podíval do německého Cvikova.

Mistři!

Po dvou letošních jesenických vítězstvích (1, 2) jsem si říkal, že by to chtělo nečekaně povedenou sezónu zakončit ještě jedním zamáváním z nejvyššího stupínku bedny. A kde jinde, než na Mistrovství štafet a družstev v Jeseníkách, které už beru jako svůj domácí terén. V září jsem kromě jiného stihl dva těžké běžecké tréninky v okolí Skřítku a do kopců u Svaté Trojice jsem si věřil. Pak ale přišla tradiční podzimní rýmička, díky které jsem dva týdny před závody jen odpočíval a sebedůvěra zmizela jak Mára před úklidem hraček.

U tří veverek

Minulý víkend jsem se byli vyvětrat na tradiční jarní akci v okolí Horní Lipové, kousek pod Ramzovou. Luxusní ubytování nám poskytl Penzion U Tří veverek - točené pivko, prostorná dětská herna, venkovní hřiště včetně tatrovek nebo odrážedel. Kdo z vás to má?

Ramzovské Repete

Na tradiční podzimní akci jsme zavítali opět na Ramzovou. Zatímco v roce 2012 se po chatě procházeli samí mladí perspektivní lidé, v roce 2016 už perspektiva dostala úplně jiné kontury. Rodinou pohodu umocněnou zaparkovanými kočárky, zvukem elektrického vláčku nebo dětmi s trajektorií Brownova pohybu narušil snad jen sud piva umístěný v předsíni.

Prázdniny

Popravdě řečeno moc letní měsíce nemusím, je pořád jen vedro a všude mraky lidí. Člověk ale nemůže bejt pořád zalezlej za počítačem, tak si dovolím sem šoupnout takovou fotokompilaci uplynulých dvou měsíců.

Netradiční jarní akce, tentokrát v Jeseníkách

S početným dětským složením jsme vyrazili udělat bugr na hory, aby si místní obyvatelé a zvířátka užili trochu vzruchu před nudným jarem. 13 dospělých versus 8 dětí versus 1 pes je už pořádná porce zábavy, takže jsme vždy chodili všude společně, aby ten bugr byl co nejvíce intenzivní.

Tradiční podzimní akce, tentokrát v Jeseníkách

S početným dětským složením jsme vyrazili udělat bugr na hory, aby si místní obyvatelé a zvířátka užili trochu vzruchu před nudnou zimou. 13 dospělých versus 6 dětí versus 3 psi je už pořádná porce zábavy, takže jsme se vždy trochu prostorově rozptýlili, abychom pokryli tím bugrem větší plochu.

Jesenická veteránská klasika

V rámci mistrovství republiky na klasické trati jsem nějak přeskočil dospělou kategorii. Přesně 16 let od mého posledního juniorského startu na této distanci jsem nyní pro změnu jako nejmladší vetoš vyrazil bojovat do domácích jesenických kopců v okolí Skřítku.

Jeseníky před setměním

Na tradiční podzimní akci (letos organizoval Petryk v Branné) jsem vyrazil jen na skok, respektive jen na páteční večer. Cestu jsem spojil s kratším proběhnutím - z Červenohorského sedla jsem vyběhl na Vozku (mimochodem jeden z nejhezčích jesenických vrcholů) a odtamtud pak dlouhým seběhem dolů do Branné.

18. Piškot Kap za námi - vítězem Jedla

Pěkné horské prostředí na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor bylo kulisou už osmnáctého ročníku (nějak to letí) etapového orientačně-brutálního závodu Piškot Kap. Centrum bylo na chatě Lesů ČR na Ramzové, v jejímž okolí nebyl zas tak velký problém umístit čtyři pěkné etapy. Program kopíroval předchozí ročníky - v pátek večer jsme se proběhli potmě, v sobotu jsme si dali něco delšího, večer jsme doplnili v rychlém tempu tekutiny a v neděli na závěr bylo nějaké to zpestření.

Rychlebská vopejkačka

Vzhledem k většímu časovému zaneprázdnění tu teprve nyní mám report z minulého víkendu. Po loňské úspěšné akci na Kladském sedle jsme si poslední listopadový víkend opět dali hromadnou akci na horách. Jako centrum jsme tentokrát zvolili lesácké rekreační středisko na Ramzové, které nám nachystalo moc pěkné komfortní ubytování. Asi už stárnem, že jezdíme na chaty, kde jsou záchody na pokojích.

Za medvědy v pásmu Orlíka

Když už máme tu prohibici, tak jsme sbalili placatku slivovice a termosku čaje s rumem a vyrazili popíjet do hor. Cesta tam byla poprvé kompletně autobusová, přes Litovel a Šternberk do Vrbna pod Pradědem, odkud nás čekala trasa rovná jak prvňáčkovo pravítko až do Jeseníku. Pásmo Orlíka je proslulé především tím, že tam jak nic pořádného pro turistu není (horské chaty s pivkem nebo turistické cesty), tak i spousta zajímavého je (panorámata, množství skal a několik skalních hradů).

Oběd na Rabštejně

V neděli ráno, cestou ze sobotních devadesátin, příjemně oslavených v Olomouci minigolfem a následnou indoor grilovačkou u Libušky, jsme nějak zjistili, že nemáme co na oběd. Využili jsme tedy připravený cyklovýlet a vyrazili jsme na kole na Rabštejn, pravděpodobně nejbližší horskou chatu v dosahu. Foto chaty jsem si musel vypůjčit z jejich webu, nefotili jsme ani mobilem.

Podvečerní běh po jesenickém hřebeni

Neděle, půl pátá odpoledne, teplota -1,6°C, sněhové přeháňky. Ideální příležitost jít si zaběhat po hlavním jesenickém hřebeni. Některé nápady čekají na realizaci měsíce nebo roky, tenhle to stihnul zhruba za dva dny. Koncem týdne mě nějak přišlo zábavné a zajímavé proběhnout se někdy po vrcholcích Jeseníků a v neděli podvečer už dupeme po klasické hřebenovce.

Zima je pryč - poslední sněžnice

Letos mám pocit, že jsme si té zimy ani moc neužili a už je pryč. V půlce ledna jsme si sice zadováděli v čerstvém prašánku v Orlickejch, pak jsme stihli dvakrát běžky na Skřetovi, ale tenhle víkend jsme sněžnice obuli definitivně naposledy tuto zimu. Začátkem zimy byly plány zimních radovánek poměrně nabité, plánovali jsem někam vyrazit na víc dní, ale práce mě už od podzima požírá většinu víkendů, takže to pokaždé nějak nevyšlo.

Inverzní inverze v Jeseníkách

Tři (pracovní) víkendy

Bleskový výlet - Žárový vrch

Jesenická hřebenovka na sněžnicích

Za ikonou pivovaru Holba

Jesenická hančovina

Mrtvý muž je super!

Přejezd Jeseníků