-
Dýně ve Stockholmu
Máte taky nějakou kapelu, jejíž songy vám připomínají vaše dospívání? Pro mě jsou symbolem devadesátek právě The Smashing Pumpkins alias Řinčící Dýně. Dlouhé cesty autobusem na závody s polorozpadlým walkmanem Panasonic po bráchovi a v uších zní písnička 1979. Což je také rok, kdy jsem se narodil. To nemůže být náhoda.
číst článek -
Chlapská a dámská akce
O víkendu jsme v pánském složení vyrazili vyvenčit děti někam do přírody a zároveň předat mladé generaci otcovská moudra. Jako vždy se nám podařilo naplnit všechny předsevzaté pedagogicko-didaktické cíle, takže bych se nebál všem zúčastněným pogratulovat. Děvčata pak s volným čase naložila výrazně méně didakticky a zároveň mnohem více individualisticky.
číst článek -
Paprsek
Po návratu z Japonska byl jako aklimatizační výlet Paprsek jasná volba. I přes krásné slunečné počasí se nikdo nepřidal. Což byla jistě škoda, protože jsem známou trasu z Velkého Vrbna vyšperkoval několika dokonalými piškotzkratkami. Takto si cestu neviditelnými pěšinkami přes potoky a okolo opuštěných německých domů užil jen zbytek rodiny.
číst článek -
Japonsko 3/3 - Kanazawa
Naše poznávání Japonska jde do finiše. Poslední dny jsme strávili ve městě, kde se v minulosti setkávali samurajové a gejši. Ve městě, které si díky bariéře vysokých hor drželo dlouho samostatnost a díky úrodné půdě zažilo dlouhé období prosperity. A zároveň ve městě, které bylo ušetřeno amerického bombardování za války, takže v něm většina památek zůstala zachována.
číst článek -
Japonsko 2/3 - Okinawa
Šest měsíců po svém překvapivém vítězství v turnaji karate se Danny dozvídá, že jeho japonský učitel Mijagi odlétá na Okinawu za umírajícím otcem... Takto začíná film Karate Kid II. Jeden z prvních filmů co jsem viděl sám (rozuměj bez rodičů) v kině. Jeřábí kop, karate a Okinawa jsou jediné co si z něj pamatuju. Díky němu jsem na hodinách zeměpisu vždy s Okinawou machroval a plánoval, že se tam někdy podívám. Tak jsme tady.
číst článek -
Japonsko 1/3 - Kyoto
Do Japonska jsem se vždycky chtěl podívat, aniž bych dokázal přesně popsat proč vlastně. Možná kvůli superrychlým shinkansenům, možná jen kvůli tomu, že mi jako turistická destinace přišla vždy nedosažitelná. Jako Husákovo dítě jsem vyrůstal mezi cestovatelskými knihami a atlasy světa. Nikdy jsem nevěřil, že bych se podíval dál než k Baltu. Jasně, bylo mě jen deset, když padla železná opona, ale ten pocit si pořád nesu sebou. Pokaždé, když jedu za hranice, tak mám zvláštní pocit vítězství a děkuju, že můžu. I když poslední roky poletuju po Evropě o sto šest, tak pořád nějak podvědomě beru, že to tak nemusí být napořád.
číst článek -
Jarní pohár
Shodou okolností jsme se nachomýtli do Hradce v době konání tradičního otvíráku sezóny - Jarního poháru. A opět se konal shodou okolností přesně tam, co jsem ho před osmi lety běžel naposledy, na Stříbrném rybníku. Od té doby se trochu proměnilo pořadí i formát disciplín, takže v sobotu se běžely štafety a v neděli klasický východočeský žebřík.
číst článek -
Fejkový Silvestr
Stejně jako v minulých letech bylo i letos v plánu oslavit Silvestra ve větším počtu u nás doma. Bacily umístěné v Markovi však byly jiného názoru a pár dní před koncem roku jsme museli párty zrušit. Minulý víkend jsme pak alespoň uspořádali Silvestra fejkového.
číst článek -
Co jsem podělal na volné noze
Letos načínám desátý rok podnikání a to je ideální příležitost si připomenout některé momenty. A protože se některým zdají moje každoroční bilancování moc sluníčkové, tak jsem vybral momenty, které bych radši zapomněl.
číst článek -
Jizerky podruhé
Po roce jsme opěr vyrazili na týden do Jizerek. Sázka na třetí lednový týden opět vyšla a čekaly nás nejlepší podmínky za posledních několik let. Modrá obloha, bezvětří a mraky sněhu, které ale už byly po předchozím kalamitním týdnu uklizené a tratě perfektně upravené.
číst článek