• Karlov II.

    Loni jsme společnou podzimní chatu situovali do Karlova u Bruntálu. Líbilo se nám tam, tak proč nevyrazit do Karlova opět. Tentokrát ale pro změnu do toho známějšího, kousek od Malé Morávky.

  • Piškotstezka Českem 2

    Minulý rok jsem inspirován Stezkou Českem vyrazil na kole po hranici. Od nejzápadnějšího bodu až k tomu nejjižnějšímu. Letos jsem to chtěl docvaknout až na nejvýchodnější patník, ale dal jsem přednost procházce na severu republiky. Nedokončené věci se nám ale v hlavě nepříjemně připomínají, takže nebylo zbytí. Musel jsem aspoň kousek zase popojet.

  • Azorské ostrovy

    Ostrovy věcného jara, Zelené ostrovy nebo Perly Atlantiku jsou názvy spojené se souostrovím, ležícím strategicky na půl cesty mezi Evropou a Amerikou. Zatímco v minulosti byly Azory tajný cestovatelský tip, tak v posledních letech se už o nic tajného nejedná. Také sem míří stále větší a větší počty turistů. Tak jsme to tam zaletěli zahustit taky.

  • Olympijské hry

    Největší sportovní svátek probíhající v Paříži je podrobně pokryt všemožnými sdělovacími prostředky. Stejná událost, která proběhla koncem července, zůstala bez mediální odezvy. Pokusím se to tedy napravit tímto záznamem.

  • Drsný přechod Vysočiny. S dětmi.

    Uzrál čas ukázat dětem poctivý a drsný přechod pohoří téměř bez jakékoliv podpory. Kromě té psychické, té bylo dostatek. A protože jde o děti, tak jsme namísto hornatin zvolili naši nejrozsáhlejší vrchovinu. Českomoravskou.

  • Beskydy

    Na konci článku o sóloakci s batohem jsem sliboval, že příště už zase rád půjdu s Jančou nebo klukama. Sliby se sice mají plnit, ale začal bych s tím aklimatizováním na více osob zlehka. Proto jsme na úvod prázdnin vyrazili nejdřív sami s Jančou. Do Beskyd.

  • 4 x orienťák

    Loni jsme orienťák hodně flákali. Mapu jsem viděl jen na Bobo Kapu, který se přeci jen trochu vymyká ze škatulek klasického orientačního běhu. Letos tedy bylo co napravovat, tak jsme pro jistotu během jara vyrazili na závody hned čtyřikrát.

  • S Jirkou v Praze

    Třikrát jsem už vyrazil se starším panem potomkem na víkend do Prahy. To samozřejmě neuniklo pozornosti toho mladšího. Bylo tedy jen otázkou času, kdy bude chtít vyrazit sólo jen s Tátou taky. A ta chvíle přišla přesně minulý víkend.

  • Sedm dní pěšky

    Včera jsem se vrátil ze sobeckého výletu. Loni jsem pět dní brázdil na kole jižní hranici. Letos jsem zvolil tu severní a šel pěšky necelých sedm dní. Začal jsem v Děčíně a přes České Švýcarsko, Šluknovský výběžek, Lužické hory a Ještěd došel do Liberce. Shodou okolností stejného města jako Janča o měsíc dřív, když procházela Krkonoše a Jizerky.

  • Chlapská akce #12 - U Karla

    Pro termín jarní Apaluchy jsme tentokrát takticky počkali na teplejší počasí, aby se snížil počet vrstev dětského oblečení a zjednodušila se tak kritická fáze oblékání menších dětí. Realizace v půlce května proběhla souběžně s akcí drahých půlek v termínu okolo Dne matek.

  • Další jarní vejlety

    Telegrafické a fotografické prosvištění několika jarních výletů. Sólo z Bouzova, na kopci v Jeseníkách, ptačí rezervace u Jaroměře, víkend v Ostravě zakončený u prajzáků v Bělé. Pěkné to bylo.

  • Jarní Hostýnky

    Krátká fotoreportáž z jarního výletu v Hostýnkách a příjemného večerního posezení s japonským pivem. Bez dětí.

  • Van tů van v Praze

    Meetingy jeden na jednoho jsou už poměrně klasická součást jakéhokoliv pracovního kolektivu. A nejen pracovního. Už třetí rok takhle vyrážíme sami s Markem na víkend do Prahy. Struktura našeho společného víkendu se ustálila na jednoduchém vzorci.

  • Valtice

    Leden a únor jsou takový hluchý období, tak jsme si naplánovali alespoň kratší výlet do míst, kde se dá očekávat příjemné počasí. Původní prodloužený plán jsme nakonec redukovali jen na jednu noc, aby nejmladší člen domácnosti nepřišel o narozeninovou oslavu.

  • Bilance 23

    V zimě jsme párkrát vytáhli běžky. Na jaře jsem vytáhl Marka do Prahy, Kuba vytáhl chlapsky děti na Hartu, já Janču do Českého krasu, Janča mě do cirkusu v putyce a holky se vytáhly samy na den matek. O samotě jsem projel pohraničí na kole. Zbytek rodiny jsem za odměnu vzal do Rakouska, Krušných Hor a pak úplně všechny včetně rodičů do Estonska. Spali jsme pod stanem na chatě i pod Kralickým Sněžníkem. Socializovali se v Bruntále, Berlíně i Bílých Karpatech. Dětem jsme chlapsky ukázali sníh v půlce listopadu a ještě více chlapsky si sníh prošlápli první prosincový den. Taky jsem během roku občas pracoval, spustil nový blog a stal se youtuberem.

Zobrazit další články