• Chlapská akce #13

    Minulý víkend proběhla další výchovně-sportovně-vzdělávací akce dětí pod dohledem zkušených lektorů. Chlapci a děvčata se nenásilnou formou vzdělávala na odlehlém místě Vysočiny. Pojďme si to zrekapitulovat z pohledu několika mladistvých respondentů, které náš reportér vyzpovídal přímo na místě.

  • Tatínek na jarních cestách do Brna i Prahy

    Tatínek se musí vydat do Brna. Maminka ho nejdřív přemlouvá, ať nikam nejezdí, ale pak mu zabalí jídlo na tři dny, spacák i nějaké korálky pro domorodce. Tatínek se rozloučí s rodinou a vyrazí do Brna vlakem. V Brně se potká s krokodýlem převlečeným za draka, vězením i mumiemi. Večer se poté úspěšně vrátí domů, kde se přivítá s celou rodinou.

  • Leden za kamnama

    Zima je tradičně nejvíc hluché období blogovacího roku. Nikam se moc nejezdí, nic moc se neděje a není o čem psát. Tak jsem to zkusil změnit, ať i na tenhle hluchý měsíc máme zaznamené nějaké vzpomínky.

  • Bilance 24

    Ještě v zimě jsme prozkoumali Jižní Moravu, na jaře pak s Markem sobecky Prahu a s Jančou Hostýnky. Cestou na sever k Libušce jsme strávili dva dny v Ostravě. Děti jsme vyvenčili v Toulovcových Maštalích a děvčata se ve stejném termínu venčila v Jeseníkách. Janča sobecky přešla Krkonoše a Jizerky. Já pak Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Oba jsme skončili v Liberci. V Bílých Karpatech jsme objednali novou sedačku. Přešli jsme s dětmi drsnou Vysočinu. Na chatě proběhly olympijské hry. Na Azorách proběhla koupačka. Já se v září neproběhl, ale projel kousek po jižní hranici. V Karlově jsme obsadili vířivku a saunu. Vysočinu jsme přešli i s kamarády. S Bobanem jsme vzali kluky do Vídně. V práci jsem přemýšlel nad epilací rukou, čištěním zubů dětí nebo včasnou výměnou žiletek u holících strojků.

  • Podzimní chlapská výprava za pandou

    Týden před podzimními prázdninami a nikdo nekašle ani nesmrká. To vůbec neodpovídalo našim zvyklostem. Bylo tedy nutno na poslední chvíli hodit do placu nějaký plán na výlet. Pokud si něčím nejste jisti, tak se zeptejte vašich uživatelů. Tak zní klasická designérská poučka. Tak jsem se zeptal.

  • Drsný přechod Vysočiny. Bez dětí.

    Pakambala velká je ryba z rodu platýzovitých a člověk má trubicovitou nervovou soustavu. To jsou hlavní věci, které mě utkvěly v hlavě po minulém víkendu. Tedy kromě toho, že jsme si s kamarády užili krásný přechod Vysočiny.

  • Karlov II.

    Loni jsme společnou podzimní chatu situovali do Karlova u Bruntálu. Líbilo se nám tam, tak proč nevyrazit do Karlova opět. Tentokrát ale pro změnu do toho známějšího, kousek od Malé Morávky.

  • Piškotstezka Českem 2

    Minulý rok jsem inspirován Stezkou Českem vyrazil na kole po hranici. Od nejzápadnějšího bodu až k tomu nejjižnějšímu. Letos jsem to chtěl docvaknout až na nejvýchodnější patník, ale dal jsem přednost procházce na severu republiky. Nedokončené věci se nám ale v hlavě nepříjemně připomínají, takže nebylo zbytí. Musel jsem aspoň kousek zase popojet.

  • Azorské ostrovy

    Ostrovy věcného jara, Zelené ostrovy nebo Perly Atlantiku jsou názvy spojené se souostrovím, ležícím strategicky na půl cesty mezi Evropou a Amerikou. Zatímco v minulosti byly Azory tajný cestovatelský tip, tak v posledních letech se už o nic tajného nejedná. Také sem míří stále větší a větší počty turistů. Tak jsme to tam zaletěli zahustit taky.

  • Olympijské hry

    Největší sportovní svátek probíhající v Paříži je podrobně pokryt všemožnými sdělovacími prostředky. Stejná událost, která proběhla koncem července, zůstala bez mediální odezvy. Pokusím se to tedy napravit tímto záznamem.

  • Drsný přechod Vysočiny. S dětmi.

    Uzrál čas ukázat dětem poctivý a drsný přechod pohoří téměř bez jakékoliv podpory. Kromě té psychické, té bylo dostatek. A protože jde o děti, tak jsme namísto hornatin zvolili naši nejrozsáhlejší vrchovinu. Českomoravskou.

  • Beskydy

    Na konci článku o sóloakci s batohem jsem sliboval, že příště už zase rád půjdu s Jančou nebo klukama. Sliby se sice mají plnit, ale začal bych s tím aklimatizováním na více osob zlehka. Proto jsme na úvod prázdnin vyrazili nejdřív sami s Jančou. Do Beskyd.

  • 4 x orienťák

    Loni jsme orienťák hodně flákali. Mapu jsem viděl jen na Bobo Kapu, který se přeci jen trochu vymyká ze škatulek klasického orientačního běhu. Letos tedy bylo co napravovat, tak jsme pro jistotu během jara vyrazili na závody hned čtyřikrát.

  • S Jirkou v Praze

    Třikrát jsem už vyrazil se starším panem potomkem na víkend do Prahy. To samozřejmě neuniklo pozornosti toho mladšího. Bylo tedy jen otázkou času, kdy bude chtít vyrazit sólo jen s Tátou taky. A ta chvíle přišla přesně minulý víkend.

  • Sedm dní pěšky

    Včera jsem se vrátil ze sobeckého výletu. Loni jsem pět dní brázdil na kole jižní hranici. Letos jsem zvolil tu severní a šel pěšky necelých sedm dní. Začal jsem v Děčíně a přes České Švýcarsko, Šluknovský výběžek, Lužické hory a Ještěd došel do Liberce. Shodou okolností stejného města jako Janča o měsíc dřív, když procházela Krkonoše a Jizerky.

Zobrazit další články