Loni jsem svoje bilancování přirovnával k letu letadlem. Rok 2023 jsem strávil v cestovní hladině bez větších turbulencí, ale také bez nějakého směru vzhůru. A nebyl jsem s tím nijak zvlášť spokojený. Jak to dopadlo letos? Došlo konečně na posun do vyšší letové hladiny nebo jsem se naopak začal chystat na přistání? Pojďme hned na úvod omrknout tu nejvíc horkou bramboru - práci.
Worklajf
Cítil jsem se jak na houpačce.
Velkou část roku jsem neměl velkou chuť do práce a jel na autopilota. Hodně jsem se v tom plácal, motivace někomu něco dokazovat na nule. Připadal jsem si trochu jako ten zkušenější pracovník v tomhle starém vtipu.
V CN Group/Ciklum straším od září 2016. Za tu dobu jsem pracoval na více než dvaceti různorodých projektech s délkou od pár týdnů po několik let. Na projektu pro nejmenovaný německý mediální dům jsem celou tu dobu. Osm a půl roku.
Několikrát to konečně vypadalo, že přestoupím na nový projekt, který mě nakopne a vyzkouším zas něco nového. Pokaždé to z různých důvodů nedopadlo.
Očekávání a zklamání. A takto několikrát za sebou.
Jako na houpačce.
Zároveň jsem si připadal jako nevděčník. Děláte práci s velmi příjemnými a chytrými kolegy z celého světa, pracujete pro velké značky, máte za to kupu peněz a ještě si můžete volný čas plánovat téměř bez omezení. Skoro by se to dalo shrnout legendárními slovy Jirky Paroubka:
Jenže zároveň vidíte, že se v té práci nikam moc neposouváte. Že byste rádi zkusili něco jiného, podívali se pod ruce jiným designérům a řešili jiné výzvy.
Aby to ale nevyznělo, že uplynulý rok byl hrozná depka. I v práci se našlo dost světlých momentů, mimo jiné:
- Vedl jsem tři velmi zajímavé Design Sprinty, kde jsme propojovali svět fyzických produktů s tím digitálním.
- Na jaře jsem měl možnost si vytvořit miniaturní designový projekt podle sebe. Bohužel to byla jen jednohubka na 5 týdnů. Ale bavilo mě to hodně.
- Nachystal jsem pro kolegy přednášky na téma Design Systémy a Design Sprinty s úžasným ohlasem.
A konečně v prosinci jsem naskočil do nového projektu a designuju mobilní appku pro platební terminály.
Pozdě.
Příští rok mě čeká velká změna. Ale to si budeme bilancovat až příště.
Inovace
O co méně jsem cítil energie pro pracovní projekty, o to víc jsem se snažil revidovat a měnit svoje znalosti i zvyklosti. Když si teď čtu následující seznam, tak tohle nebyl vůbec nudný rok, jak by se z úvodu mohlo zdát:
- V únoru a březnu jsem se chytřil na školení Strategického designu.
- Natočil jsem další online kurz, tentokrát o Design Sprintech. Je vidět, že to mám hodně zažité, tohle odsýpalo úplně perfektně.
- Začal jsem denně využívat AI nástroje, především ChatGPT. Je to můj kolega, co mi hlídá texty, upravuje obrázky a hlavně vymýšlí, rozvíjí a strukturuje různé nápady.
- Vyzkoušel jsem si roli mentora pro kolegyni uvažující o přesunu do designu.
- Začal jsem používat Notion jako svoji znalostní bázi. Poznámky k projektům, zápisky z knih i konferencí, plány dovolených. Cokoliv mě zajímavého napadne, tak sypu sem a následně třídím.
- Zavedl jsem si pravidlo, že jednou týdně musím jít pracovat mezi lidi. Střídal jsem kavárnu (Cofee Library v Olomouci nebo Cross Café Hradec) s kanclem v Praze. Vždycky mě překvapí, jak práce v kavárně neskutečně nakopne kreativitu. Během dopoledne stihnu práci co bych dělal doma nebo v kanclu celý den.
- Zajel jsem na technologickou konferenci a sežral pár chlebíčků na dvou designových meetupech.
- Prošel jsem kurzem na Přístupnost v designu a každého pak opravuju, že má blbě kontrast.
- Přečetl jsem knížku o Storytellingu a zkusil jej aplikovat kde se dalo i nedalo.
- Vrátil jsem se do dětství a začal po večerech lepit plastikové modely (některé i s klukama). Vytunil jsem domácí nářadí a na barvení pořídil airbrush pistoli. Hned je to větší zábava a nová věc na učení.
- Začal jsem si zapisovat každý den, co mi dělalo radost. Původně jsem to zkoušel psát jako deník, ale po pár týdnech jsem skončil u pár odrážek. Takový deník radosti.
- Koncem roku jsem do radostného deníku přidal i odrážku o snech. Kdo mě zná, tak ví že to je hodně pestrý.
Na meetupu, foto Ciklum Czech Republic
Radosti
Tím jsme se velmi volně dostali k pozitivním momentům uplynulého roku. Nebylo toho naštěstí vůbec málo.
Cesty
Zážitkem roku byla bez debat týdenní pěší cesta. Možnost jen tak procházet krajinou, nespěchat a nemyslet byla naprosto úžasná. Podobně líně jsem pak pojal podzimní projetí na kole podél jižní hranice a hned to mělo úplně jiný náboj než když jsem jel o rok dřív. Nekoukat na hodinky a jen tak se flákat má něco do sebe.
Taky Janča na pár dní vyrazila sama a měla z toho radost. A já měl radost, že má radost.
Ale nechodili jsme jen sami. O prázdninách jsme s klukama vyrazili na rodinný přechod Vysočiny a do stejné lokality pak zabrousili i s kamarády na podzim.
Každé pojetí cesty má jiné přednosti. O samotě mnohem víc vnímáte okolí. Ve více lidech zase sdílíte zážitky a v rozhovorech jdete do hloubky. Oboje má smysl.
Kultura
Čtení čehokoliv je pro mě jedna z nejoblíbenějších činností. S dovolením tedy nechám kulturní rubriku uvnitř sekce radostí.
Knížek bylo letos opravdu hodně, všechny si je můžete projít na samostatné stránce. Vypíchnu tři:
Petra Soukupová: 
Jaroslav Rudiš: 
Liou Cch'-sin: série Zůstal jsem také u oldschool newsletterů a printu. Tištěný Reportér chodí do schránky jednou měsíčně. Do té emailové přistane každý pátek Pod Čarou, měsíčně 3K (o kreativitě, komunikaci a knihách) a nepravidelně pak Milk, No sugar. Plus si tam nechávám posílat několik odborných, abych zůstal ve střehu.
Z dalších formátů jsem zkusil i pár podcastů, ale pouštím si je velmi nepravidelně. Při běhu a chůzi chci slyšet, co se kolem mně děje. Ve vlaku mám radši hudbu a autem jezdím minimálně. Když už nastala ta správná konstelace, tak jsem poslouchal něco o cestování (Život na treku, Stezka Českem).
Pokud jsem měl na uších sluchátka a nepracoval, tak do nich proudily téměř nepřetržitě The National. Tak je zas plácnu i sem.
Radosti jednou větou
- Nechat si udělat rebelskou kérku v době, kdy je mnohem větší rebelství žádnou nemít
- Strávit velké množství času popíjením kafe na slunci na pergole
- Díky chození do knihovny si přečíst desítky knih, co by mě nenapadlo vůbec číst
- Upravit tenhle blog, aby se líp četl
- Jet s Jirkou Pendolinem, RailJetem i RegioSpiderem
- Vidět Marka na stupních vítězů
- Předběhnout na štafetách v orienťáku v lese deset lidí a ani si jich nevšimnout
- Snídat, číst si u toho a nikam nemuset
- Dát si kafe a dort v jídelním voze
- Navštívit zase kolegy v italském Bari
- Vyhrát závod Hanáckého žebříku v orienťáku
- Vystoupit z vlaku v Dolním Dvořišti a zažít tak po roce déjà vu
- Vidět lišku
- Koupat se v oceánu
- Spát téměř vždy 8 hodin denně
- Vyprávět klukům před spaním pohádku
- Běhat v lese mimo cesty
- Povídat si s Jančou u kafe
- Stavět auto z Lega
- Koukat z okna při cestě vlakem
- Hrát si s Jirkou ráno na to, že musíme utéct do školky dřív, než nám vybuchne dům
- Poslouchat s dětma v autě starý Chinaski
- Dostat v hotelu čokoládu za to, že si nenechám uklidit pokoj
- Jíst skořicového šneka v Cofee Library
- Pouštět si pořád dokola The National
- Pozorovat Jirku, jak je zabranej do hry
- Chodit v Hradci týden pěšky do kanclu
- Být dojatej v Českém Švýcarsku
- Vidět hasiče, jak zachraňují kotě z druhého patra
- ... a spousta dalších věcí, co jsem si nestihl poznamenat
To je pro letošek vše. Ať se vám daří!
Minulost
2011, 2013, 2014, 2015, 2016,
2017, 2018, 2019, 2020, 2021,
2022, 2023