Bilance dva-nula-jedna-sedm

123× přečteno

2017 ve zkratce: V lednu jsem točil kilometry a makal na špatně nastavené zakázce. Téměř celý únor jsme strávili na Kanárech. Začal jsem jako kontraktor kódovat na zahraničních projektech. Vyhrál jsem béčka na Paprsku a oblastní mistrovství na Skřítku. Zajeli jsme na společnou dovolenou celá rodina. Na chatě v Bělči proběhl indiánský tábor. Podíval jsem se pracovně do Přerova, Bratislavy, Mnichova a Göteborgu. Váleli jsme šunky u moře. Janča nastoupila do nové práce. S klukama jsme vychytali azuro v Orličkách. Stříbro a zlato z MČR štafet a družstev. Uběhl jsem 26km v Rychlebech. Hustě pracovní podzim.

2017

Jak to šlo pracovně?

Tak takhle ne přátelé

Úvod roku byl poznamenán jednou zakázkou, na které by se dalo názorně vyučovat, na co si dát pozor při nacenění práce. Zjednodušeně šlo o to, že s jedním kolegou jsme se nechali ukecat na jednorázové nacenění rozsáhlejší zakázky (řádově práce na několik měsíců), místo abychom trvali na účtování hodinovkou nebo alespoň na postupném naceňování několika etap. Jasně, že pro klienta je výhodnější znát kompletní cenu dopředu, má jistotu, že se mu během realizace cena skokově nezvýší. Webové projekty jsou ale typické tím, že dopředu téměř nikdy nevíte, jak rychlý bude vývoj, i proto se používají agilní metodiky vývoje a plánování probíhá většinou v krátkých časových úsecích (kdy se odhad postupně zpřesňuje). Naceňoval jsem zároveň práci, u které jsem netušil složitost práce (design měl na starosti kolega) a v technologii, u které jsem netušil, kolik času mi zabere. Fail jak hovado.

Stalo se samozřejmě to, co muselo a realizace byla výrazně pomalejší než se plánovalo a finanční výsledek v přepočtu na hodinu práce byl dost tristní. Na druhou stranu to bylo více než důkladné ponaučení pro příště.

Takhle už ano

Od března jsem se jako kontraktor (= freelancer domluvený na dlouhodobou spolupráci) vrátil zpět do společnosti CN Group (loni jsem pro ně kódoval Bunte.de) a pustil se do několika projektů pro klienty ze západní Evropy a Skandinávie. Měl jsem díky tomu možnost pracovat na opravdu velkých projektech, ke kterým bych se jako sólový freelancer nedostal. Na většině z nich jsem figuroval jako kodér s přesahem do designu a posunul si svoje dovednosti zase o několik levelů dál. Jen tak mezi řečí zmíníte zájem o UX/UI a za pár týdnů navrhujete mobilní aplikaci pro klienta z Nizozemí.

Hlavně na podzim to bylo pracovně trochu hustší, několik týdnů jsem pracoval na čtyřech projektech zároveň (a v tu samou dobu po večerech na čtyřech dalších pro svoje klienty). Na druhou stranu je to tak každý rok a příjmy z podzimu mohou být i dvojnásobné oproti jiným obdobím roku. Je tedy vhodné větší poptávky využít a krátkodobě se trochu zmáčknout.

Kromě CN jsem měl několik vlastních zakázek, kromě té jedné nepovedené (která probíhala nakonec od prosince minulého roku do července, původní termín dokončení byl půlka března) se jednalo převážně o menší jednorázové kódování, na nic většího už nemám prostor.

Školení tvorby spamu

Koncem roku jsem byl osloven jednou větší digitální agenturou, zda bych neudělal školení pro jejich zaměstnance v kódování HTML emailů (to jsou ty spamy, co vám chodí do emailů). Organizace nějakého školení mě už nějakou dobu lákala a takto jsem měl možnost vyzkoušet, co všechno to obnáší. A zabere to fakt hodně času. Pro zajímavost, příprava 7-8 hodinového školení mi zabrala asi 12 hodin, z toho třetina padla na rešerše (novinky v dané oblasti, best practices, workflow) a dvě třetiny na přípravu praktické části (4 příklady s využitím různých technik). Měl jsem z toho solidní nervy, ale dopadlo to nakonec k velké spokojenosti klienta. Perfektní zkušenost.

Citový výlev nakonec

Letošní rok jsem měl téměř nepřetržitě pocit, že se mi to všechno nějak jen zdá. Před čtyřmi lety jsem po větších problémech začínal úplně od nuly a dělal webíky pro bezejmenné společnosti. Před třemi lety jsem se na dovolené na Šumavě poprvé rozhodl, že chci už jen kódovat. Anglicky jsem si byl vždy schopen maximálně objednat jídlo v restauraci nebo se zeptat na cestu. Před pár týdny jsem seděl v zasedačce obří švédské společnosti a probírali jsme design a fungování jejich nové webové aplikace. A mě tam několikrát problesklo hlavou, co tam dop..ele dělám a jak jsem se tam vůbec dostal.

Nevím, jestli máte nějaké pracovní plány a sny, kam se posunout nebo co vlastně chcete dělat za 5 let. Já jsem nikdy žádné velké plány neměl. Vidím maximálně na pár měsíců dopředu a proto mě takové ohlédnutí zpět vždy hrozně překvapí. Je tam vidět to strašně pomalé skládání malých dílků, téměř neviditelné posuny kamsi vpřed, které mě po několika letech posadí do té správné židle v té správné zasedačce. Robert Vlach ve své knize o podnikání na Volné Noze velmi zdůrazňuje dlouhodobou poctivou práci, která se časem vždy násobně zúročí. Můžu to potvrdit.

Lajfheky

Tuning vlastního života je už delší dobu hrozně populární mezi všemi hipster mysliteli na webu a přestože plnovous nemám a z flanelové košile bych se asi osypal, tak zkusím střízlivě shrnout, co mě osobně funguje (a co vám třeba vůbec fungovat nemusí):

  • V pátek (moc) nepracuju - Pěkný šrapnel na začátek, co říkáte? Při nové spolupráci se CN jsem si domluvil, že budu pracovat jen pondělí až čtvrtek a pátky si nechám na svoje projekty (potřeboval jsem dodělat tu svoji dobře naceněnou zakázku), běhání, dloubání v nose, ... Prostě je to na mě, co budu v pátek dělat. Jasně, velmi často v pátek pracuju, ale už jsem se podíval párkrát do Jeseníků a teď se těším na zimu na běžky. A pokud se objevil zajímavý projekt, tak mám alespoň jeden den v týdnu, kdy se mu můžu naplno věnovat. Tohle je suverénně můj nejlepší zlepšovák letošního roku.
  • Stejně jako v minulých letech nečtu ráno a o víkendech pracovní emaily, mám přes den zablokované všechny nepracovní weby, vypnuté jakékoliv notifikace a nepoužívám mobilní internet (na Facebook messenger mi psát nemusíte). Hlavu si nejlíp vyčistím čučením z okna vlaku než čučením do mobilu.
  • Od září nastoupila Janča do nové práce, vyzvedávání sokola ze školky bylo najednou mnohem víc na mě a začalo být mnohem důležitější důkladné plánování každé hodiny. Pokud to srovnám se začátky podnikání, tak jsem se dřív hrozně flákal a zároveň neměl vůbec na nic čas. Často jsem pracoval po večerech a o víkendech, to je naštěstí delší dobu už jen výjimka.
  • Zkouším vždy dopoledne pracovat na hlavních projektech bez vyrušování. Jak jsem na více projektech, tak mám během dne mnohem více povinností (to máte meeting, grooming, planning, standup, call, workshop). Mnohem více lidí se mnou také chce kvůli něčemu komunikovat (to máte Slack, Hangout, Skype, Email, Jira, Trello, ...). Mít čas vyhrazený jen na práci je tedy naprostá nutnost a jedinou možností je mít hlavní pracovní blok vždy brzo ráno (většinou mezi 7-10h), kdy moc lidí z větších měst ještě není online.
  • Do coworkingu jsem opět jezdil, ale vzhledem k současnému dojíždění do Prahy jsem to snížil jen na jeden den v týdnu a od nového roku budu pravděpodobně pracovat už jen z domu (a jednou týdně Praha). Poslední dobou se mi doma celkem daří, koupil jsem si druhý monitor (taky dobrý hack) a když to nepůjde, tak se na jeden den do Olomouce opět vrátím.
  • Delší dobu jsem laboroval s ideálním workflow pro plánování. Rozvrh na týden mi zatím stále vyhovuje vypsaný na štítku na ploše obrazovky, ale měl jsem problém s plánováním věcí v delším časovém horizontu. Vrabec mě na Paprsku trochu nakopl, jak prý si můžu pamatovat ve svém shrnutí, co jsem dělal před půl rokem. Tak jsem si hned druhý den koupil diář Doller, ve kterém mě zas tak nezajímají motivační nástroje, jako spíše jeho rozvržení a že můžu začít plánovat od libovolného měsíce. Ale snažím se také na konci každého týdne a měsíce sepisovat všechny povedené i nepovedené události, taková malá retrospektiva.

Čtení

Počet přečtených knih byl letos o trochu nižší (19 knih), větší podíl na úkor beletrie zabrala naučná literatura, pár kousků jsem zkusil opět v angličtině. Většinu z nich bych bez problémů doporučil dál, takže vybrat jen některé je o něco těžší než v minulosti.

Andre Agassi: Open – Otevřená zpověď
Biografie slavných jsem nikdy nečetl a o tenis se nijak zvlášť nezajímám, ale tohle je opravdu pecka. Naprosto upřímně, hutně, zábavně a především skvěle napsaný příběh tenisty, kterého asi každý měl zařazen v nějaké škatulce.

Liou Cch'-sin: Tři tělesa, Temný les
Čínská sci-fi trilogie o setkání s mimozemskou civilizací má jednu podstatnou vadu - v češtině vyšly zatím jen první dva díly a poslední třetí je v nedohlednu. Byť popis knihy může vyznít banálně, tak se jedná o propracované a vrstevnaté dílo odehrávající se na ploše několika století.

Cal Newport: Hluboká práce
Jestli se před pár lety skloňovalo především slovo prokrastinace, tak letošním tématem byla hluboká práce - neboli stav plného soustředění na nějakou činnost. Zní to jednoduše a jednoduché to je - vyhraďte si každý den čas, kdy vás nebude nikdo rušit, pusťte se do práce a budete dodávat mnohem lepší výsledky než ostatní. Funguje to, vyzkoušeno za vás.

Robert Vlach: Na volné noze
Zakladatel portálu Na volné noze a známý propagátor freelancingu napsal sedmisetstránkovou bibli o podnikání. Říkal jsem si, co mě po těch letech asi taková kniha může dát? Má cenu ji kupovat? Mám se přenést přes ten otravný hype, kdy každá druhá fotka na twitteru byla s touto knihou (doplněná o nezbytné latté nebo macbook v pozadí)? Pokud jen trochu uvažujete o podnikání, běžte do ní. Je to dobře a srozumitelně napsané a kupu informací tam najde kdokoliv - od začátečníka po ostřílené volnonožce.

Blogy & newslettery

Jak stíhat sledovat vše zajímavé, nečíst balast a být trochu v obraze? Výborný článek o svém čtecím workflow napsal známý publicista Michal Kašpárek. Nemám to sice tak dokonale propracované (přeci jen se čtením a psaním neživím), ale osvědčilo se mi následující:

Mjůzik

Od jara si úspěšně frčím na amerických rockerech The National. Vydali sice na podzim novou desku, ale hodně rád mám jejich dva roky starý živák:

Pokud máte raději něco říznějšího, tak nové album mají také Foo Fighters, Queens Of The Stone Age nebo britské duo Royal Blood. Jak hutná může být kombinace jen baskytary a bicích? Dost.

Sport

Letos bylo moje závodění v orienťáku jak z nějaké příručky efektivity - sedm závodů, tři vítězství, dvě druhá místa. Vypadalo to zpočátku nenápadně bez žádného cíle a na konci je z toho nejúspěšnější rok od mého běhacího comebacku v roce 2013. Jako solidní tečku jsem přidal desátý flek na trailu v Rychlebech. Těžko se bude příští rok navazovat.

Minulost

20112013201420152016

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit