Po více než měsíční pauze jsme vyrazili na další kolo Českého poháru v MTBO. Po Maďarsku a Bzenci následovala ještě Praha, ale tu jsme takticky vynechali a raději si vyrazili zajezdit do Orlických hor. To byl také můj poslední kontakt s kolem a na víkend tak připadly dvě varianty - buď budu dobře odpočatej a pojede se mi dobře, nebo tam umřu. Jak je patrné z nadpisu, druhá varianta je správně. Závod jsme ještě kombinovali s pořádáním Libuščina survajvlu Atlas Adventure, takže výmluv na víkendový výsledek by se našlo dost. celý článek

V neděli jsme využili relativně pěkného počasí a v podstatě na otočku jsme vyrazili do Jeseníků. Zhruba za hodinku jsme dojeli do sedla nad Karlovou Studánkou a po neznačených cestách jsme se pokusili dobýt dvě tisícovky - Lyru a Žárový vrch. Zatímco první z nich jsme se hledali trochu jinde, tak druhý kopec už bylo mnohem jednodušší nalézt. Počasí bylo takové všelijaké, ale nakonec jsme to celkem vychytali a došlo i na nějaká ta panorámata. Za tři hodinky výletu jsme dohromady nasázeli 144 fotek :).

Cesta na rodinou oslavu, která se odehrávala kousek od Deštného v Orlických horách, byla ideální ke spáchání nějakého bajkového výletu. Po chvilce plánování bylo rozhodnuto a vznikl moc pěkný okruh v polské části Orlických hor. On to nebyl ani tak okruh, jako spíše taková osmička - můžete se podívat na mapu i s profilem. Terén to byl opravdu hodně různorodý, od úzkých bažinatých pěšinek, přes kamenité dlážděné cesty po panoramatické hřebenové cesty. Žádné fotky tentokrát nejsou, tak se mrkněte alespoň na fotky z minulého víkendu, kdy jsme se cestou z Opavy stavili na pár kešek.

Po čtyřech letech jsem se konečně opět utkal s 90km podél řeky Moravice, s kamenitými singly ve svazích nad řekou, se sjezdovkou Kalvárií, s několika brody, táhlými výjezdy, s Burákem a Petrykem a poprvé taky s veteránskou kategorií. Po vydařeném roce 2005, kdy jsem měl solidní cyklistickou fazónu, jsem se o zdolání Silesie pokoušel ještě dvakrát. Předloni jsem kvůli rýmičce nedorazil ani na start a loni mi zase tři kilometry po startu odešel tlumič do věčných lovišť. Letos to konečně vyšlo a v devět hodin ráno středoevropského letního času jsem spolu s 330 bajkery vyrazil na jeden z nejhezčích bajkových maratonů. celý článek

Po dlouhých 13 letech mě závody v orienťáku opět zavály do jihomoravského města Vracov, ležícího na okraji Moravské Sahary. Jak jsme o víkendu na vlastní kůži zažili, nejedná se o přirovnání nijak moc vzdálené pravdě. Místní písečné duny, které v 18. století doslova ohrožovaly písečnými bouřemi obyvatele nedalekého Bzence, jsou nyní již porostlé borovým lesem, ale cesty pokryté hlubokým pískem ztrpčují život i v současné době. Třetí a čtvrté kolo Českého poháru v MTBO ve Vracově zodpovědělo na otázky, jak se mi bude dařit v áčkové kategorii, jakou formu si přiveze Jedličkovic trio a jak je dlouhá dlouhá trať. celý článek

Hned první kolo Českého poháru v MTBO zamířilo opravdu hodně jihovýchodně - do Maďarského univerzitního města Veszprému, kousek od Balatonu. Některé bajkery možná odradila vzdálenost, v reálu to ale nic zas tak dramatického nebylo, cesta nám trvala necelých 4,5 hodiny i s návštěvou benzínky a nákupem maďarské virtuální dálniční známky. Stejně daleko to máme do Plzně či Liberce. Hlavním lákadlem byl především terén, výrazně odlišný od toho, co známe z domova. Už zveřejněná mapa slibovala nevšední bajkový a především orienťácký zážitek. celý článek

Po pravidelném zimním dojíždění do badmintonové arény v Přerově nastal čas vyzkoušet svoje schopnosti v praxi. Na termínovce Českého badmintonového svazu jsem pro vybraný termín nalezl kromě turnaje v Šanghaji také turnaj amatérů v Osíku. Stejně jako vy jsem rozhodně netušil, kde taková obec leží a pomoci tak musel až google. Osík naštěstí leží kousek od Litomyšle, tedy ideálně na spojnici Červenka - Hradec, kam jsme se potřebovali tento víkend dostavit. celý článek

Letošní bajkovou sezónu chceme pojmout o trochu vážněji než loni, kdy jsme zajeli všehovšudy dva závody v MTBO, a tak jsme si na velikonoční svátky naplánovali třídenní bajkové soustředění. Překvapivě měli všichni volno ve svém diáři, takže jsme se v sobotu úderem desáté sešli v počtu sedmi kusů (osmý kus dorazil od den dýl) v mekce terénních bajkových tras - v Proseči. Prodloužený víkend jsme začali ihned pěkně zostra a vyrazili jsme s Buráky a polovinou Závodníků dobýt druhý nejvyšší vrchol Vysočiny - Devět skal. Kuba s Martou se věnovali aklimatizaci v okolí Proseče. Cesta rychle ubíhala, to nemohu říci. Po necelých dvou hodinách jsme měli na tachometru asi 17km, před sebou pivko a na talíři výborné hotovky v hospodě u Berušky ve Svratce. celý článek

Jančino dvoutýdenní angažmá na Bělehradské univerzitě se stalo ideální záminkou pro výlet do další evropské metropole. Po přezkoumání všech možností jsme nakonec zrušili moji plánovanou návštěvu Bělehradu a dali jsem si sraz zhruba na půli cesty - v Budapešti. Maďarská metropole se může svojí atraktivitou směle měřit s Prahou, což se o Bělehradu říci nedá. Pro cestu jsme z hlediska komfortu i rychlosti zvolili vlak a jako místo srazu nádraží Budapešť Keleti, kam jsme oba dorazili v pátek po obědě v rozmezí třiceti minut. celý článek

Janča mi na dva týdny odjela přednášet do Bělehradu, tudíž bylo nutné vyrazit pro nějaké jídlo do Hradce. První letošní kraják ve Voděradech byl tedy ideální příležitost, jak strávit sobotní dopoledne. Oproti svým zvyklostem jsem se před ním nebyl ani jednou proběhnout a bylo to dost znát. Trať byla naštěstí díky malému lesíku o něco zkrácená, ale i tak jsem byl rád, že jsem to uběhl. Díky pomalému tempu nebyl problém všechny kontroly umapovat a kromě drobné chybky na čtyřku jsem to šel pěkně čistě. celý článek