Bilance 22

227× přečteno

Lyžovali jsme v zimě na Ramzové, chodili pěšky po skalách Českého ráje, větrali jsem děcka sobecky i nesobecky, jezdil jsem na kole s mapou i spacákem, pluli na lodi nebo začali házet diskem do koše. Podívali jsme se daleko na sever, na jih i na západ. V rámci akce kulový blesk jsme doma přeskupili tři místnosti. Na zahradě nám vyrostla pergola, doma poporostli kluci a v práci vyrostl počet kolegů.

2022

Co bylo nového

Rodičák

Největší novinkou byl určitě pravidelný jeden den v týdnu strávený s Jirkou. Od února nastoupila Janča do práce na kratší úvazek a dva dny v týdnu tak bylo potřeba pohlídat pana potomka. Jeden den si vzala babička a druhý byl pak na mě. Taková 20% rodičovská dovolená.

Zpočátku jsem se těšil, až to rychle uteče, Jirka co nejdřív povalí do školky a já budu mít zase svůj volný pátek. Ale čím víc se termín nástupu do školky blížil, tak mě to začalo být líto. Nejsem rozhodně držitel diplomu pro otce roku, nepodnikali jsme spolu žádné instagramové cool výpravy, ale byl to vždycky příjemně strávený čas. Takový to upevňování rodinných pout, vazeb otec a syn nebo jak se tomu říká.

Jirka

Do školky Jirku nakonec přijali už od září, ale vyrazí tam až v únoru oslaví svoje třetí narozky. Tak ještě nějaké sáňkování spolu v lednu stihnem.

Abych to trochu vykompenzoval druhému potomkovi, tak jsme s Markem sami vyrazili na víkend do Prahy. Bylo to fajn, tak to plánujeme zopakovat i příští rok, třeba jako eurovíkend někde v zahraničí.

Práce

V roce 2016, kdy jsem v CN Group začínal, nás bylo 250 a mě to přišlo jako obrovská firma. Za šest let jsme narostli na dvojnásobný počet. Už vůbec nestíhám si nové kolegy pamatovat, zvlášť když po covidu zůstaly kancly nepříliš zaplněné. Loni na podzim nás koupila násobně větší firma a nově tak mám přes 4000 kolegů, z toho více než polovinu na Ukrajině. Sám netuším, co to vlastně přinese.

Svojí práci jsem vděčný, že můžu trávit jeden den v týdnu s potomkem (nebo bez) a všem to přijde naprosto normální. A taky jsem vděčný, že můžu pracovat na více projektech zároveň, což naopak spoustě lidem v oboru už tak normální nepřijde. Já to beru jako ideální příležitost naučit se vždy něco nového a nezakrnět v rámci jen jedné tématiky. Baví mě, že můžu být součástí projektů velmi pestrého zaměření a prostřídat je třeba v rámci jednoho dne. Letos to bylo třeba využití strojového učení pro detekci psychických problémů seniorů, úprava návštěvnického systému automobilky, dohledatelnost všech přísad v plechovce cideru nebo appka pro placení parkovného napříč Evropou.

Na mém nejdelším projektu, německém magazínu Bunte, se letos kompletně obměnila nejen náplň celého vývojového týmu, ale i moje role. Od května jsem už nesáhl na kód a přesunul se i tady na pozici UI/UX designéra, stejně jako na všech ostatních projektech. Kódování mi už zbylo jen jako zábava na dlouhé zimní večery.

Byl to první rok po covidu, kdy se všechno začalo vracet zpátky do zaběhnutých kolejí. Workshopy se opět konaly vcelku pravidelně, Design sprinty jsme dělali prezenčně namísto virtuálně. Stihl jsem i dvakrát školit ve firmách a dvakrát pro Czechitas.

Sportem ku zdraví

Že se občas hejbu není úplně novinka, nicméně letošní hejbání bylo vcelku pestré. Svezl jsem se na běžkách, sjezdovkách i extra tlustých gumách. Vyrazil na kole z Hradce domů, po hřebenech Rychleb přes noc nebo po letech zas namontoval mapník na řidítka. Zaběhl jsem si pár orienťáků a dokonce i jeden kros. Zaházeli jsme si na diskovém golfu.

Sport

Books

Loni jsem si sypal popel na hlavu pro malý počet přelouskaných titulů, tak jsem do toho letos šlápl trochu víc a jsem zpátky na nějakých 25 kouscích. Určitě mi v tom i pomohlo několik komiksů, které se často dají zvládnout za jedno odpoledne. Mimochodem všechny přečtené knížky si můžete nově zobrazit tady.

Někomu možná přijde, že toho čtu nějak podezřele moc. Tak jen pro pořádek moje hlavní tři čtenářská "pravidla":

  1. nejsou žádná pravidla jak by se knížka měla správně číst
  2. není povinnost dočíst knížku do konce
  3. je možné v knížce přeskakovat, vracet se k ní nebo číst více knížek najednou

Přihodím opět několik tipů:

  • Prázdniny v Česku Ladislav Zibura: Prázdniny v Česku
    rozhodně nejdospělejší kniha známého humoristického cestovatele, minimum infantilních vtípků a více příběhů
  • Neobyčejné materiály Mark Miodownik: Neobyčejné materiály
    čtivá knížka o betonu, sklu, oceli nebo čokoládě
  • Red Notice Bill Browder: Red Notice
    podnikání v Rusku jako mrazivý thriller aneb jak vznikl Magnitského zákon
  • Kůstek Jeff Smith: Kůstek
    Naprosto famózní komiksová série nejen pro děti - hladoví krysáci, draci s doutníkem a agresivní babičky. Na první pohled dětinsky zábavné, na druhý pak temnější příběh.

Co zůstalo při starém

Pořád mám mraky plánů, co bych chtěl realizovat, naučit se, přečíst, navštívit nebo prozkumat. A pořád mám pocit, že na to nemám čas, nestíhám to a tak podobně. Smířit se s tím mi trochu pomohla tahle knížka:

Knížka to sama o sobě není zas objevná, ale nabízí zajímavý pohled na time management. Pokud něco neděláte (nestíháte), tak to jednoduše pro vás asi není tolik důležité. Protože na důležité věci si čas najdete vždycky. Takhle jednoduché to je.

Takže tady letos ani nedám žádné plány nebo předsevzetí do toho roku následujícího. Nemělo by to smysl, stejně nevím, do čeho se pustím.

Nesmí chybět ani písnička na konec. Z muziky jsem si letos hodně frčel na Arcade Fire, což není žádná novinka.

Minulost

20112013201420152016,
20172018201920202021

Mohlo by se ti taky líbit