Bobo Kap vol. 4

46× přečteno

Pokračovatel Piškot Kapu s názvem hlavního organizátora Bobana se dočkal již své čtvrté reprízy. Přesně dva týdny po dovádivých dětech vyrazili do borových porostů dovádět také osoby výrazně starší. Jak je již zvykem, čekaly na ně čtyři etapy více či méně připomínající orientační běh.

bobo kap

Zatímco při mých dvou minulých návštěvách jsem měl ambice na vítězství (a vždy měl k němu hodně blízko). Letos jsem měl tak akorát v plánu neudělat na domácím hřišti moc ostudu.

Tento rok si z hlediska sportu vybírám něco jako dovolenou. Předchozích šest let strávených plněním nejrůznějších výzev a nesmyslných numerických cílů místo toho abych jednoduše vyrazil na vzdálenost tempem které si určím sám. Jen tak bez hodinek podle nálady. A mnohem víc mám letos náladu na kolo než na běh.

bobo kap

Zpět do Bělče. V pátek byla opět noční etapa, tradiční strašák nás strašpytlů, co potmě běháme jednou ročně. Tentokrát k nám byli Bob s Mírou milostiví a nachystali bleskurychlého maticoidního bludišťáka na 44 kontrol v lese hned u chaty. Nakonec jsem se asi déle převlékal do závodního než byl dohromady v lese.

Cílem bylo projít všechny 4 okruhy tratí, kde byly kontroly rozmístěny do pravidelných čtverců. Teprve až ve třetím kole jsem začal rozeznávat jednotlivé řady a ťukal to bez chyb. Ale fakt mě to moc bavilo, parádní zážitek. Bylo z toho třetí místo za bleskurychlým Zdeňkem a Marťou.

bobo kap

Sobota

V sobotu ráno nám Bob naservíroval čistokrevnou bajkovou etapu na nepříliš přesné MTBO mapě. Pár kontrol bylo umístěno mimo mapu, takže se hodila místní znalost. V závěru jsem se pro jednu takovou kontrolu musel vracet přes celou mapu, ale limit jsem nakonec stihl. Malé pivko v lesních bufetech pak bylo také bodováno, takže bylo skoro zbytečné tahat sebou vlastní pití. Díky závěrečné vracečce jsem se zařadil až na konec skupinky s plným počtem bodů, tedy někam k šestému místu.

Po malých cyklopivkách se odpoledne roztočily už plnohodnotné krýgly. Čekal nás dvoukolový závod v pivním orienťáku, kdy se do druhého kola startovalo podle časových ztrát z kola prvního.

bobo kap

A hned první kolo bylo dost přísné - jen bílý papír a mapa byla jen uvnitř kolečka kontroly. Takže klasický závod na tušáka. V kombinaci s Hopem jsme měli tušení naštěstí dost haluzové, takže jsme přesně trefili padlý strom uprostřed velkého hustníku a tím rozhodli celý závod. Zbytek pivního pole dorazil až s velkou ztrátou, takže do druhého kola jsme měli více než komfortní pozici.

Finálové druhé kolo se běželo v dosud nezmapovaném prostoru přírodní rezervace Na Bahně. Co nás čeká naznačoval nejen název rezervace, ale i kvalitně zabahněné holínky obou pořadatelů. Mapa byla tentokrát téměř úplná, respektive obsahovala pouze vývraty, padlé stromy, výrazné stromy a bažiny. V reálu to bylo ještě kvalitně zarostlé, takže se celkově jednalo o velice hodnotný zážitek.

Mapově jsme to s Hopem zvládli bez ztráty kytičky a v poklidu jsme si doběhli pro první dvě místa. Zkusil jsem v závěru ještě chvilku finišovat, ale když se mi i tak Hop přede mnou stále vzdaloval, tak jsem toho nechal.

bobo kap

Neděle

Do nedělní krátké trati jsem po celkovém součtu šel v roli lídra. Což mě vzhledem k letošnímu tréninku trochu překvapilo. Start i cíl byly kousek za Bělečským rybníkem u osady Kováků, tedy v prostoru kde se za posledních dvacet běhalo jen minimálně. Matně vzpomínám, že tam byly asi dvě kontroly na klasice druhého Piškot Kapu v roce 1997. Takže férovej terén.

V mapě tentokrát chyběly jen cesty, takže v podstatě klasický orienťák na úplné mapě. Zpestřením bylo, že ve stejném prostoru právě trénovali rádioví orientační běžci (to jsou ti co běhají po lese s metrovou anténou). Samotný závod jsem zaběhl bez větších chyb a trochu překvapivě zvítězil před Marťou a Zdeňkem.

V celkovém pořadí jsem tak se ziskem 40 bodů a krátce po 40. narozeninách poprvé vyhrál Bobo Kap před druhou Marťou a Hopem. Výsledky etap u Boba v tabulce.

bobo kap

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit