Japonsko 3/3 - Kanazawa

101× přečteno

Naše poznávání Japonska jde do finiše. Poslední dny jsme strávili ve městě, kde se v minulosti setkávali samurajové a gejši. Ve městě, které si díky bariéře vysokých hor drželo dlouho samostatnost a díky úrodné půdě zažilo dlouhé období prosperity. A zároveň ve městě, které bylo ušetřeno amerického bombardování za války, takže v něm většina památek zůstala zachována.

kanazawa

Půlmilionové město Kanazawa není klasickou prvoplánovou japonskou destinací jako Kjóto, Hirošima nebo Tokyo. Náš knižní průvodce Lonely Planet se o něm dokonce ani nezmiňuje. Ale jakmile se pustíte do plánovaní cesty po Japonsku, tak na vás dříve nebo později vypadne. A rozhodně neuděláte chybu, pokud sem vyrazíte. My jsme si jej vybrali především jako destinaci pro přežití takzvaného Zlatého týdne.

Golden Week

Asi zhruba víte, jak často si Japonci berou v práci dovolenou. Čtyřtýdenní dovolenou v Japonsku zavedli až před pár lety kvůli častým sebevraždám z přepracování, ale i tak si ji mnoho Japonců z úcty k firmě nevyčerpá. Takže asi tušíte, co se stane, když na přelomu dubna a května přijde série státních svátků nazývaná Zlatý týden, kdy si volno vzít musejí. Ano, všichni někam vyrazí. A věřte mi, že to stojí za to. Zvlášť když letos volno vychází na deset dní v kuse.

Původně jsme na Okinawu chtěli vyrazit až na závěr našeho pobytu, jako takovou odpočinkovou tečku za poznáváním Japonska. Ale tak výrazný skok v cenách ubytování nebo rovnou úplná nedostupnost volných hotelů v některých lokalitách (nebo celých městech) nás přesvědčila k úpravě itineráře. Především na začátku a konci Zlatého týdne je taky velké množství vlaků zcela vyprodaných a na nádražích či letištích je to solidní mačkalov.

Popularita města sice prudce stoupla před pár lety po prodloužení linky shinkansenu Tokio - Nagano až do Kanazawy. Naštěstí i tak je tu i během Zlatého týdne poměrně dýchatelno i na hlavních turistických magnetech.

Kenrokuen

Tím hlavním magnetem je zahrada Kenrokuen uprostřed města, která se pravidelně umisťuje na špici japonských zahradních hitparád. Nemusím být Přemek Podlaha, abych uznal, že je to fakt pěkný kousek zeleně. Osobně se mi asi více líbily menší zahrady u některých chrámů, ale i tady jsou všechny správné japonské zahradní ingredience - jezírka, potůčky, cesty, mech, borovice a kdovíco ještě.

Kenrokuen

Máme s Markem plán, že si něco podobného vybudujeme doma a budeme tam vybírat vstupné ve formě bonbónů a čokolády. Nevím, jak v dnešní době sucha bude fungovat jezírko, ale právě to má být hlavním prvkem naší domácí zahrady společně s potokem. Nějak to budeme muset ještě vymyslet.

Pobyt v průběhu Zlatého týdne měl jednu výhodu, a to že během svátků je zahrada (společně s hradem naproti) večer krásně nasvícena a zároveň je tam v tu dobu vstup zdarma. Večerní návštěvu stihla jen Janča, protože pan potomek v plánovaný den podezřele rychle usnul. Prý to bylo moc pěkný, uprostřed zahrady hrála gejša na harfu, tak to mělo zajímavou atmosféru.

Kenrokuen

Co dál v Kanazawě?

Kanazawa není jen jedna zahrada. Hned naproti je replika místního hradu obklopená pěkným parkem. Dále je k vidění třeba samurajská čtvrť a gejša distrikt, kde je možné se zdarma nebo za malý poplatek podívat dovnitř původních domů. Ve městě je mnoho oblastí plných svatyní, kde nepotkáte ani turistickou nohu.

samurajský barák

Dinosauři

Jeden den jsme vypadli mimo město, konkrétně do muzea dinosaurů, vzdáleném asi 1,5 hodiny autem od Kanazawy. Celý den nejdřív vypadal jako velký špatný, ale nakonec to bylo velmi fajn.

Nejdřív Márovi během jízdy po dálnici něco nesedlo, abychom po příjezdu do města Katsuyama zjistili, že ve stejný den plánuje návštěvu muzea asi milión dalších návštěvníků. Ale opět se ukázalo, že v Japonsku se velké počty lidí zvládají. Borci s cedulema v japonštině nás odchytli asi 2,5 km od muzea, přesměrovali společně s dalšími auty na provizorní parkoviště ve městě a pomocí autobusů rozváželi do muzea.

Fronta na autobus vypadala poměrně dlouhá, takže jsme vyrazili k muzeu pěšky procházkou mezi rýžovými poli. Cestou jsme míjeli nekonečnou kolonu aut, která velmi pomalu popojížděla směrem na hlavní parkoviště u muzea. Na místě to pak opět vypadalo na nekonečnou frontu ke vstupu, ale během dvaceti minut jsme byli uvnitř.

dinosaur museum

Z mého pohledu to vypadalo na extrémní kolaps, kdy jsem si trhal vlasy, že jsme vyrazili do muzea během Zlatého týdne. Z pohledu místních to vypadalo na standardní průběh. Všichni v poklidu, nikdo neparkoval na pankáče kde nemá, pěkně spořádaně čekají ve frontách.

Samotné muzem bylo opravdu parádní, kromě množství koster tam bylo i několik pohyblivých modelů, pěkné vysvětlení celého vývoje až po člověka.

Po návratu do města jsme ještě zašli do nedaleké restaurace na rámen. Zvládli jsme pochopit systém pořadníku po příchodu do restaurace, objednat si pomocí tabletu i sedět na zemi u tradičních japonských stolů. Další bod splněn.

gastro

Gastro fotky - vlevo placky okonomiyaki v Kjótu, uprostřed bentó boxy a láhev čehosi alkoholického, poslední foto je z rámen restaurace ve městě Katsuyama.

Zpátky jsme místo dálnice zvolili panoramatickou cestu přes hory. Do nějakých závratných výšek jsme se nedostali, některé horské silnice byly ještě uzavřené, ale i tak to byla příjemná změna po pobytu ve městech. Už jsme měli úplnej absťák po normálním lese, kopcích a volném prostoru.

Konec

Zítra ráno sedáme do letadla a mizíme domů. Japonsko na nás udělalo strašně pozitivní dojem. Přijde mi jako jedna z nejvíc turisticky přátelských zemí ze všech co jsme navštívil. Máme s Jančou plán se sem někdy vrátit a vyrazit na hory. Kombinace turistiky, horkých pramenů a zajímavého jídla musí být perfektní. Tak nám držte palce, ať nám to vyjde.

Na závěr pár fotek sebraných během celého pobytu.

všechno možný

všechno možný

foto od Marka

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit