Sedlo pod Vřesovkou.
Motivací k rychlému běhu byla především skutečnost, že jsem na 16km dlouhou trasu měl 90 minut do západu Slunce. Počasí se bohužel hodně podobalo předloňskému Výletu nad inverzi, takže fotky z mobilu jsou jen z okamžiků kdy bylo něco vidět (přesto na nich není téměř nic vidět) a jejich obrazová nekvalita naznačuje moje rozmazané vidění při běhu do kopce. Ze souboje Piškot versus tma jsem vyšel nakonec vítězně, čelovku jsem nasadil až dole v údolí u hájovny Banjaluka.
Vozka v podvečer - panoramata se nekonala.
Nad Hášovou chatou. V nižších partiích už bylo vidět celkem dobře.