Zima je pryč - poslední sněžnice

1115× přečteno

Letos mám pocit, že jsme si té zimy ani moc neužili a už je pryč. V půlce ledna jsme si sice zadováděli v čerstvém prašánku v Orlickejch, pak jsme stihli dvakrát běžky na Skřetovi, ale tenhle víkend jsme sněžnice obuli definitivně naposledy tuto zimu. Začátkem zimy byly plány zimních radovánek poměrně nabité, plánovali jsem někam vyrazit na víc dní, ale práce mě už od podzima požírá většinu víkendů, takže to pokaždé nějak nevyšlo.

Výhled od obřích skal

Výhled na Kralický Sněžník a Rychleby od Obřích skal. Na slunci mizí sníh dost rychle.

V pátek jsme poprvé vytáhli kola do Pomoraví a v sobotu jsme pak z jarní nížiny vyrazili nahoru do Jeseníků. Vlak byl celkem slušně zaplněn běžkaři (bylo osm ráno, takže převládaly starší ročníky), ale těm jsem to moc nezáviděl, lyžovat na ledu by mě asi moc nebralo - ono i na těch sněžnicích to nebyla zrovna hitparáda. Sice se většinu času šlo po tvrdé krustě, ale občas k nějakému propadu došlo, což v tom tvrdém sněhu nebylo moc příjemný. V Ramzové nás rychlík vyplivnul někdy před desátou a vydali jsme se po turistických značkách údolím Vražedného potoka nahoru na Obří skály. Tam jsme nacvakali první panorámata a pokračovali vzhůru na Šerák.

Výhled ze Šeráku od pivka

Výhled ze Šeráku od pivka.

Na chatě Jiřího jsme obsadili sice stůl bez obsluhy, ale zato s nádherným výhledem do údolí na Jeseník, Rychleby a pásmo Orlíka. Čepovaný Šerák a guláš nám dodaly potřebné ionty pro sestup a vzhledem k již pokročilé době a stavu sněhu jsme trochu upravili návratovou trasu. Kousek zpátky po modré a pak následoval prudký sešup po žluté, dle stop oblíbený mezi skialpinisty a jedním dobrodruhem s klasickým obutím (zanechával dost hluboké šlápoty). Nad Miroslaví jsme sestoupili ze sněžnic a následně přestoupili na zelenou, po které už to bylo kousek po travnatých loukách do Lipové na místní nádraží.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit