Hanácký žebřík na Rampachu
Na tenhle závod jsme se nemuseli zas tak dlouho přemlouvat. Kopec Rampach, na kterém zamlada sáňkoval Jančin Táta, máme víceméně na dohled. Kategorie volíme ještě na jistotu - dvakrát rodiče s dětmi alias HDR. Po menší diskuzi dostávám na starost Marka, Janča si bere na dohled pana Jiřího.
Marek už to v lese zvládal s prstem v nose a v podstatě jsem ho nemusel nijak usměrňovat. Jirka byla naopak s mapou poprvé, takže ho zajímalo maximálně ražení a hledání smajlíků. Jediná dramatická chvilka nastala po doběhu, kdy jsem málem ztratil svůj letitý čip se čtyřmístným číslem.
Minilesík u Šternberka
O pár týdnů později jsme vyrazili opačným směrem, do Mladějovic u Šternberka. Mají tam sice hodně malý lesík, ale důkladně rozvrtaný.
Marek šel poprvé do lesa sám, z čehož jsem byl asi víc nervózní než on. Les byl naštěstí opravdu malý, takže instrukce zněla, jakmile vyběhneš z lesa, tak jsi špatně. Zvládl to ale dobře, všechno našel celkem bez problémů a doběhl si pro druhé místo.
Já si po delší době mohl zazávodit sám, respektivě proti Bobanovi. Trať byla naštěstí krátká, jen díky výměně mapy jsme natočili něco málo přes 4 kilometry. Sedlo mi to hezky, neudělal jsem žádnou větší chybu a porazil všechny ostatní nejmladší veterány.
Olympiáda ve Šternberku
V polovině června se pořádají po celé republice Olympijské běhy. Ve Šternberku jej organizují ve formě orienťáku, tak jsme se s klukama přidali. Marek si aspoň vyzkoušel, jak se běhá po městě a já se prošel s Jirkou. Toho teda nejvíc zaujal čip pro bezdrátové ražení.
Turistika v Jeseníkách
Na poslední závod jarní sezóny jsme se vyvezli do nejvyšších partií Jeseníků. Na Přemyslovském sedle se konaly třídenní závody a my si zajeli zaběhnout druhou etapu - kratší klasiku.
Mě to tentokrát moc nechutnalo. Hned na trojku jsem si posunul prst jako kdyby mapoval na čtyřku a zbytečně jsem pak čtyři minuty česal les v místech, kde nic nebylo. Z postupů 8 - 12 jsem měl dojem, jako bych se šel projít do lesa s mapou. V podstatě celé jsem to šel pěšky a ještě byl rád za občerstvovačku. Marek taky neměl svůj den a na závěr si ještě přebrousil loket při pádu cestou na sběrku. Dařilo se naopak Janče s Jirkou, kteří tradičně zachránili spoustu lidí před ztracením.
