Namísto kopcovatého polního rallye jsme se ubytovali dole v údolí, v krásné historické chalupě pojmenované po jejím původním obyvateli. Hlavním benefitem místa se nakonec ukázal dostatek šneků na zahradě, což děti náležitě ocenily. Šneci už asi o něco méně.
Hlavní kulturní vložkou byla sobotní návštěva pěchotního srubu K-S 5 U potoka, kde jsme měli domluvenou soukromou prohlídku. Bunkr je pěkně opravený, uvnitř je pak kromě jiného vybavení solidní protitankový kanón, několik dalších zbraní a dostatek munice. Děti měly pak venku k dispozici jámu na hraní, pár šneků okolo, co víc si přát. Část výpravy ještě cestou zpět na základnu prošla okolí Hedečského kláštera.
Předpověď počasí sice nevypadala příliš optimisticky, ale nakonec jsme měli jako vždy celkem kliku a slibovaný déšť se vyskytl jen v době, kdy nám to už moc nevadilo. Například v noci ze soboty na neděli.
V neděli jsme za mírného urychlení zamířili rovnou domů, abychom pro přejezd přesně vyplnili Jirkův časový slot na spánek mezi jídlem. To je také už jedna z věcí, kterou jsme delší dobu s Markem neřešili. Zbytek osazenstva mířil dobýt Suchý vrch jeho východní stěnou z Červenovodského sedla.
Kvalitnější fotky budou určitě u Kuby.