Budujeme chodníky, ještě že na ty kilometry obrubníků můžeme využít levnou dětskou sílu.
Když nebudujem chodníky, tak jdem běhat do lesa. Abych to přesněji kvantifikoval, tak jsme tam byli s vozíkem přesně jednou.
Nebo můžeme vyrazit na výlet, konkrétně do Hradce. Na chatě bylo potřeba vykopat novou jámu pro kadiboudu a nainstalovat prostor, odkud se bude rozvážet písek.
Cestou z Hradce se dá zastavit třeba v Moravské Třebové, která je vlastně i trochu v Čechách. Mají tam zmrzlinu, zámek a pěkné zahrady s dětským hřištěm. Pro inlajnisty je pod zámkem spešl okruh.
Jeden den jsme byli s Jančou sami (jako ve dvou, jestli mi rozumíte) na bajku v Jeseníkách. Byl to trochu gastrobajking, protože nejdřív jsme dali polívku na Skřítku a druhý chod o 10km dále na Rabštejně. Jeli bysme zas.
V kompletním složení jsme byli trhat jahody, zkontrolovali bagry a tatrovky na Červenohorském sedle (je jich tam víc než v Kopřivnici) a kdesi na kopci jsme pospeakovali s americkým učitelem angličtiny z Hradce.
A jen ve dvou (tentokrát s Márou, jestli mi rozumíte) jsme byli spát pod stanem na chlapské akci v Lošově. Aby si to děti víc užily, tak celý večer pršelo. Všimněte si, jaký je na chlapské akci pořádek - tatrovky pěkně srovnané v řadě.
Po návratu jsme ugrilovali první klobásky v našem hitech grilu za pětikilo.
A ještě jednou jsme vyrazili do Jeseníků, tentokrát jsme přespali na nejvýše položeném hotelu v ČR (hotel na Pradědu se asi nepočítá). Nechme promluvit web hotelu: Sporthotel Kurzovní patří mezi nejmodernější a nejlépe vybavené hotely v srdci úchvatné Národní přírodní rezervace Praděd. Zajímavý retro zážitek, odhadoval bych to na sedmdesátá léta. Děsím se toho, jak tedy vypadají ty okolní hotely.