Za medvědy v pásmu Orlíka

1746× přečteno

Když už máme tu prohibici, tak jsme sbalili placatku slivovice a termosku čaje s rumem a vyrazili popíjet do hor. Cesta tam byla poprvé kompletně autobusová, přes Litovel a Šternberk do Vrbna pod Pradědem, odkud nás čekala trasa rovná jak prvňáčkovo pravítko až do Jeseníku. Pásmo Orlíka je proslulé především tím, že tam jak nic pořádného pro turistu není (horské chaty s pivkem nebo turistické cesty), tak i spousta zajímavého je (panorámata, množství skal a několik skalních hradů).

Podle map to v úvodu vypadalo na pěknou orientační rubačinku lesem mimo cesty, ale bohužel ortofota na google mapách mi trochu pokazila radost a potřebné cesty vedoucí z Vrbna vzhůru nalezla. U Františkovy chaty jsme trefili správnou cestu, okolo Pytláka s Loupežníkem jsme se sice prosmýkli trochu jinudy, ale stále kontrolovaně a keš u skalního městečka jsme také nalezli bez problému. Následoval výstup na nejvyšší vrchol Medvědské hornatiny Medvědí vrch (1216), z jehož úbočí jsou pěkné výhledy na celé Jeseníky (zjednodušeně od Pradědu po Šerák) a Rychleby. Slibované jasné počasí bohužel na Moravu nedorazilo, takže jsme se museli spokojit s tím, že aspoň nepršelo a že něco vůbec vidět bylo (na rozdíl třeba od loňského výletu za inverzí). Vrcholovou mohylu stráží symbolicky medvěd, který sice trochu vypadá jako pejsek, ale tvářil se poměrně drsně, takže na rodiče jsme se ho raději neptali. Každopádně má to místo velice zvláštní atmosféru, je tam absolutní ticho, nikde ani živáčka, snad i toho mrtváčka bych tam čekal. Tmavě šedá obloha, nekonečné holiny (teď nemyslím gumáky) a vypelichaný plyšový mědvědopejsek tomu dodávali ještě grády.

nahoře

Cesta na Orlík byla jasná jako facka.

Cesta na vrchol Orlík byla doslova nalajnovaná a v jednom místě dokonce i trochu potopená. Cestou jsme omrkli Heřmanovickou chatu, vzhledem k výstražným cedulím "Pozor pes" doplněným o telefon na případnou lékařskou pohotovost, raději jen z dálky. Orlík je také pěkný vrchol, jen bez těch výhledů, kterých si musíte užít cestou nahoru nebo dolů.

panorama s Pradědem

Panorama s Pradědem.

Z Orlíku následovala menší fikačka na Kristovo loučení a odtud po neznačených cestách dlouze až do Jeseníka na vlak a zasloužené pivko. Opět se potvrdilo, že závěrečné kilometry jsou nekonečné a nikdy se jim nechce moc ubíhat.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit