Po bajkovačce v Hostýnkách, což byl mimochodem náš první a poslední prázdninový výlet, jsme opět najeli na neměnný pracovní cyklus ve kterém figurují jen dvě položky - práce na počítači a práce na základech domku. Jediný den v týdnu, který z tohoto stereotypu občas vystoupí je neděle, kdy se nepracuje manuálně (jen občas na počítači, ale to je spíš takové šolichání). Víkend po Hostýnkách jsme v zajeli do okrajové části Jeseníků na krátký keškovýlet, o týden později jsme po sobotním pořádání vyrazili na kolo a konečně minulý víkend jsme aspoň vzali na hodinku Garouše do Pomoraví.
Neděle č.1 (4.9.) - Malínskou roklí za Mrtvým mužem
Poměrně krátká procházka na okraji Jeseníků začala v Novém Malíně, odkud jsme se místní roklí vydali vzhůru. Nahoře jsme to otočili a pro změnu po hřbetu jsme sestupovali dolů okolo několika keší. Asi nejpůsobivější je výhled právě od Mrtvého muže, vřele doporučuju pokud budete někdy poblíž.
Neděle č.2 (11.9.) - Gastrocyklojízda
Po sobotním pořádání štafet ve Smržově jsme plni sil naložili ráno kola do vlaku a vyrazili rychlíkem Sněžka směrem do hor. Ještě než začaly ty pravé hory, tak jsme raději vystoupili, abychom to přeci jen stihli do večera zpátky do Hradce. Z Červeného Kostelce jsme vyrazili směrem na Náchod, kde nás zhruba po hodince jízdy čekala první pauza, tentokrát na pivko a oběd. Patřičně nádlábnuti jsme to vzali údolím Metuje do Pekla a odtud do Nového Města nad Metují. Zatímco první polovina byla po absolutně hladké nové cyklostezce, tak ta druhá pak po krásné původní cestě/pěšině přímo podél řeky. Při pohledu na podobné projekty mě vždy jen vrtá hlavou, který kokot vymýšlí takové lití asfaltu do krajiny (jako kdyby ho tam nebylo dost). V Novém Městě jsme měli sraz s Jiříkem u jeho obchůdku/kavárny na náměstí, takže došlo na kafíčko a burčáček. Poté nás shuttle bus převezl do nedaleké Vršovky, kde už kempovalo pár klokanů vracejících se ze štafet. U Jiříka doma pak jedno pivečko a domácí buchtička. Následovala nejdelší část cesty bez jediné zastávky - celých 70minut z Vršovky do Bělče. Co jiného dělat v Bělči než ochutnat kvasnicového Cara? Pak už to bylo domů na večeři (klobáska) jen půlhodinky. Moc příjemně projedená proježděná neděle.
Neděle č.3 (18.9.) - Pomoraví
Vzhledem k přeplněnému pracovní seznamu jsme vyrazili po obědě jen na krátkou procházku do Pomoraví. Zatímco tou dobou na MČR v orienťáku v Bečově nad Teplou pršelo a byla kosa, tak na Moravě byl pěkný pařák, takže došlo i na osvěžení v řece.
Bonusovka na závěr
Letecký snímek ze Zahradní ulice k datu 18.9.2011:
