• Gastro v Moravském krasu

    Mrholení nebývá zrovna to, co chcete zažít na úvod třídenního výletu. Silný vítr ale naštěstí odeslal dešťové mraky po pěti minutách kamsi pryč a po zbytek víkendu jsme se s nimi už nepotkali. Zato jsme se potkali v celkovém počtu šesti až deseti kusů a vyrazili si užít víkend v Moravském krasu.

  • Čtyři dny v Krušných horách

    Předloni jsem vyrazil na kole podél jižní hranice a moc se mi to líbilo. Loni jsem šel pro změnu na sever s batohem a bylo to taky super. Kam se tedy zdekovat na pár dní letos? Doklepnout to po hranici na kole z jižní Moravy do Slezska? Nebo otestovat nový batoh a spacák někde v horách? Nebudu to natahovat, vyhrál to batoh a hory, konkrétně ty Krušné.

  • Přechod Krkonoš

    Loni jsme děti vytáhli na přechod kousku Vysočiny a mělo to úspěch. Tak jsme chůzi od někud někam zařadili na program letních prázdnin i letos. Jen jsme Vysočinu a hotely s bazénem vyměnili za Krkonoše a méně luxusní horské boudy. Krkonoše znám celkem solidně v zimě, ale v létě jsem tam toho nikdy moc nenachodil. I pro mě to tak byla hezká příležitost se podívat do našeho nejvyššího pohoří.

  • Dětský tábor a veteránský Bobo Kap

    Jen během dvou příležitostí se pravidelně kempuje na naší chatě u Bělče. Buď se tam potká omladina a potom se v okolních lesích odehrává honba za pokladem. Nebo se sejdou zkušení, tedy většinou už ne moc mladí, orientační běžci a po okolních lesích spíše nepravidelně pobíhají.

  • Vlaky, jídlo a onseny na Hokkaidó

    Před šesti lety jsme navštívili Japonsko a po návratu měli naprosto jasno, že se tam někdy chceme vrátit. A také že příště chceme jet někam na hory a vyzkoušet horké prameny. Tak jsme slib letos splnili a začátkem letních prázdnin vyrazili opět do Japonska. Tentokrát tedy na hory a užít si horké prameny.

  • Sázava, Vltava a Alanis

    Výročí svatby je hezká záminka, jak někam vyrazit na víkend bez potomků. Poslední tři roky se snažíme propojit procházku s batohem s kulturou. Předloni jsme prozkoumali Český Kras a zkoukli novodobý cirkus La Putyka. Loni pak severní část Beskyd spojený s objednávkou nové sedačky (abychom doma mohli sedět kulturně). Co jsme podnikli letos se dozvíte právě teď.

  • Tátacyklotrip

    Zatímco já se poslední dva roky na den otců potuloval někde sám, tak Pepa vzal Pepíka a vyrazili spolu na kolo. Tak jsem šel letos do sebe a s Markem jsme se k nim přidali. Pepa nachystal několik variant, ze kterých jsme nakonec zvolili Tour de Slezsko s přespáním u Libuš v Bělé.

  • Sobecky v Rychlebech

    Letos to bohužel nevypadá, že bych stihl vypadnout na týden s batohem. Tak jsem si včera udělal alespoň takovou krátkou ochutnávku. Nečekejte ale žádné lineární vyprávění. Dnes to bude o tom, co se mi honilo hlavou. Takže chaos.

  • Výlet pro šotouše

    Devět vlaků za jeden den. To je výsledek našeho výletu s Jirkou do Prahy. Po sluneční soustavě totiž u něj frčí právě vlaky. V minulém článku jsme se podívali do světa prepubertální mládeže, nyní se přesuneme mezi šotouše.

  • Chlapská akce #13

    Minulý víkend proběhla další výchovně-sportovně-vzdělávací akce dětí pod dohledem zkušených lektorů. Chlapci a děvčata se nenásilnou formou vzdělávala na odlehlém místě Vysočiny. Pojďme si to zrekapitulovat z pohledu několika mladistvých respondentů, které náš reportér vyzpovídal přímo na místě.

  • Tatínek na jarních cestách do Brna i Prahy

    Tatínek se musí vydat do Brna. Maminka ho nejdřív přemlouvá, ať nikam nejezdí, ale pak mu zabalí jídlo na tři dny, spacák i nějaké korálky pro domorodce. Tatínek se rozloučí s rodinou a vyrazí do Brna vlakem. V Brně se potká s krokodýlem převlečeným za draka, vězením i mumiemi. Večer se poté úspěšně vrátí domů, kde se přivítá s celou rodinou.

  • Leden za kamnama

    Zima je tradičně nejvíc hluché období blogovacího roku. Nikam se moc nejezdí, nic moc se neděje a není o čem psát. Tak jsem to zkusil změnit, ať i na tenhle hluchý měsíc máme zaznamené nějaké vzpomínky.

  • Bilance 24

    Ještě v zimě jsme prozkoumali Jižní Moravu, na jaře pak s Markem sobecky Prahu a s Jančou Hostýnky. Cestou na sever k Libušce jsme strávili dva dny v Ostravě. Děti jsme vyvenčili v Toulovcových Maštalích a děvčata se ve stejném termínu venčila v Jeseníkách. Janča sobecky přešla Krkonoše a Jizerky. Já pak Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Oba jsme skončili v Liberci. V Bílých Karpatech jsme objednali novou sedačku. Přešli jsme s dětmi drsnou Vysočinu. Na chatě proběhly olympijské hry. Na Azorách proběhla koupačka. Já se v září neproběhl, ale projel kousek po jižní hranici. V Karlově jsme obsadili vířivku a saunu. Vysočinu jsme přešli i s kamarády. S Bobanem jsme vzali kluky do Vídně. V práci jsem přemýšlel nad epilací rukou, čištěním zubů dětí nebo včasnou výměnou žiletek u holících strojků.

  • Podzimní chlapská výprava za pandou

    Týden před podzimními prázdninami a nikdo nekašle ani nesmrká. To vůbec neodpovídalo našim zvyklostem. Bylo tedy nutno na poslední chvíli hodit do placu nějaký plán na výlet. Pokud si něčím nejste jisti, tak se zeptejte vašich uživatelů. Tak zní klasická designérská poučka. Tak jsem se zeptal.

  • Drsný přechod Vysočiny. Bez dětí.

    Pakambala velká je ryba z rodu platýzovitých a člověk má trubicovitou nervovou soustavu. To jsou hlavní věci, které mě utkvěly v hlavě po minulém víkendu. Tedy kromě toho, že jsme si s kamarády užili krásný přechod Vysočiny.

Zobrazit další články