Předloni Bílé Karpaty, loni Vysočina a letos Moravský Kras. Jednoduše jít odněkud někam, sobecky bez dětí a cestou se ideálně dobře najíst. To není zase tak složitý plán.
První den jsme jen přešli kopec z Jedovnice do Křtin, kde jsme měli na zámku první základnu. Cestou jsem si říkal, že bych si rád dal guláš s bramboráčky. A na zámku v restauraci měli zrovna kančí guláš i s bramboráčky. To bylo rychlé.
Druhý den, zatímco jsme snídali, nám vyrazil v patách Petryk se Zuzkou. Naši páteční trasu zvládli v rychlém tempu, takže ještě stihli kafe než jsme se ze zámku vypakovali.
Sobotní trasa nás protáhla přes všechny krasové highlighty: lom Seč, Rudici, Macochu i Sloup. Hodně větru, nějaké slunce i trocha bláta na podrážkách. A v turistické chatě u Macochy měli taky guláš s bramboráčkama. Ten kdo v pátek zaváhal, to tak mohl v sobotu napravit. Kousek za Macochou jsme se potkali s Libuš, Honzou a Sárou a byli tak komplet pro zbytek víkendu.
Základnou pro sobotní večer se stal Sloup, kde jsme vzhledem k velkému počtu museli zabrat více než dvě ubytovací zařízení. Večer jsme zahájili tradiční saunou, po které následovala parádní gastro tečka. Na výběr bylo buď degustační sedmichodové menu nebo nakládaný hermelín. Nějak jsme se všichni potkali u toho hermelínu.
Nejlepší nakládaný hermelín v celém Sloupu! A šipky, které jsme si na rozdíl od ostatních nestihli užít. Po sauně jsme byli s Jančou dobře v útlumu a raději se zdekovali.
V neděli jsme s Jančou raději šetřili její koleno a po krátké procházce okolo Sloupu se vydali už domů. Ostatní čekalo necelých patnáct kilometrů do Jedovnice. A podle fotek u Ivoše to vypadalo, že moc pěkných kilometrů.
Tak zase za rok. Se saunou, hermelínem a tentokrát třeba fotbálkem.
