1. Bílé Karpaty
Jako centrum první etapy jsme zvolili velké stinné parkoviště u vodní nádrže Lučina, kde je kromě občerstvení a stánku s nafukovacími rukávky taky pěkný pumptrack, kemp a chaty. Rekreační střediska nad přehradou vypadají lákavě už jen pro vyznavače urbexu než rodiny s dětmi. Celkově to tam působí, jako že lepší časy na Lučině už nepřijdou.
Bílé Karpaty jsou super lokalita pro ježdění na libovolném kole, my jsme měli sebou bajky. Náš okruh zahrnoval jak úzké singletreky mezi stromy, široké cesty po loukách i pár asfaltových přemisťovaček. Kilometrově to nebyla žádná rekordní jízda, ale poctivé karpatské převýšení i hodně horké a dusné počasí z toho udělaly dostatečně náročný výlet.
Z panoramat jsme se mohli pokochat krásnými loukami na Orchidejové naučné stezce, v Kuželově zkontrolovali větrný mlýn, pročetli něco z historie u Tří kamenů, zdolali nejvyšší bod trasy u Žalostiné a po Bukovém singletrailu sjeli dolů do údolí.
Na závěr jsme otestovali nové traily pod rozhlednou Travičná. Jsou to tři velmi krátké trailíky, které stihnete projet všechny za pár minut. Hezké zpestření pojížďky s pěkným flow. Škoda, že údržba trochu pokulhává a na pár místech se muselo bojovat s kopřivama.
Na trase samotné byla možnost doplnit energii jen v Kuželově - v obci je dobrá restaurace (vyzkoušeno), která ale o víkendech funguje jen pro uzavřené akce (svatby). Druhá možnost je nahoře u větrného mlýna, kde je stánek s občerstvením.
Pokud byste plánovali výlet, tak mrkněte pro inspiraci na web Trail of Life.
2. Jedovnice
Kam jinam zajet z Brna na kolo, než do Jedovnice. Oproti včerejším divokým karpatským trailům jsme přepnuli do umělého hladkého singletrailového módu. Před pár lety jsem byl traily otestovat s Kubou, takže jsem měl představu jak se tady jezdí.
Ještě než jsme stihli vyjet, tak jsme se stali součástí preventivní policejní akce. Dvě policistky v lodičkách a silnější pán z Besipu nám dali přednášku na téma povinná výbava kola. Za úsměv na společné fotografii jsme získali pár reflexních samolepek i lékárničku na kolo, což se hodí.
Traily jsme pak projeli všechny tři, aby měla Janča srovnání. Jednička je asi nejpřirozenější. Hezky se vine lesem, vypadá, že už tam je poměrně dlouho a nabídne pár zábavných míst. Dvojka byla loni překopána a nyní mi působí jako lajna v bikeparku. Vysoké klopenky a lavice, po nočním dešti to na pár místech bylo trochu o držku. Trojka, netuším proč označená jako černý trail, je asi nejzábavnější z místních trailů. Jednoduchý trail směrem dolů bez záludných míst.
3. Pomoraví
Poslední výlet jsme v domácím prostředí pojali jako cestu na oběd. Janča si vyzkoušela gravel,, takže jsme zamířili směrem na Olomouc. Vymetli jsme pár cyklostezek a štěrkovek, i jeden kočičákohlavý úsek se našel.
Jako cíl jsme zvolili pivovar Chomout v Chomoutově. Restaurace v pivovaru má po změně majitele rozporuplnou pověst, nicméně během našeho oběda bylo všechno v pohodě.
Tak za rok zas.
