Česká Šlapka

240× přečteno

Po více než čtyřiceti letech života se to konečně povedlo. Prodloužený víkend se Šlapkou v Českém ráji. Už jsme se měli potkat před dvěma lety i loni, ale vždy to nedopadlo na poslední chvíli kvůli nějaké rýmičce. Letos to tedy klaplo a strávili jsme společně tři noci v chalupě s příznačným názvem Ráj.

Česká šlapka je vícedenní cyklistická akce s více než desetiletou tradicí, která je organizována v úzkém cyklokruhu okolo pana Kuby. V letošním roce došlo ke covidovému posunu z tradičního červnového termínu na září. To patrně zmátlo můj imunitní systém natolik, že nestihl připravit nějakou rýmičku a já jsem mohl poprvé vyrazit. Níže je moje recenze celé akce pro časopis dTest, kterou se svolením redakce přetiskuji v celém znění.

český ráj

Všechny fotografie jsou dílem některé ze zúčastněných osob, díky.

Před akcí

Vzhledem k délce pořádání této akce jsem očekával naprosto profesionální a do detailu vyladěnou organizaci před akcí i během akce samotné. Byl jsem tedy upřímně překvapen, když během letních měsíců nedorazil žádný doporučený tréninkový plán, jídelníček nebo alespoň bulletin s popisem krás Českého ráje. Zcela v šoku jsem pak byl ze zjištění, že někteří budoucí účastníci dokonce zcela zanedbávali trénink (dle aplikace Strava.com) a také stravovací režim (dle aplikace Strava.cz).

český ráj

Všechny fotografie jsou dílem některé ze zúčastněných osob, díky.

Řešení dopravy na místo neslo známky zmatečnosti a vyvolávalo oprávněné pochyby o možnosti realizace takto velké logistické operace. Po dvacítce emailů a třech hodinách telefonátů se nakonec vše vyjasnilo a domluvená limuzína pro mne přijela na čas. Řidič byl velmi sympatický, lehce prošedivělý skoročtyřicátník, který se představil jako pan Burák. Neustále se něčemu smál, takže cesta ubíhala i přes hustý provoz rychle. Druzí dva pasažéři byli více zamlklí a působili dojmem, že se již intenzivně soustředí na nadcházející cyklistiku. Na druhou stranu vedle pana Buráka by působil zamlkle i Miroslav Donutil.

Příjezd a ubytování

Pominu chybějící značení příjezdu, které jsme nakonec díky navigaci zvládli. U velmi pěkné vilky s krásným výhledem na Klokočské skály nás přivítal velmi urostlý muž s půllitrem v ruce. Muž se jmenoval také Burák, patrně nějaký vzdálený příbuzný našeho řidiče. Pivo jako welcome drink hodnotím velmi kladně. Bod pro organizátora.

Uvnitř domu zcela chyběl plánek s rozmístěním jednotlivých účastníků do pokojů. Umístění osob na pokojích bylo zcela náhodné a nebylo možné tedy sladit biorytmy na pokojích dle obvyklého času vstávání nebo intenzity chrápání. Samotná nemovitost byla vybavena velmi kvalitně. Například byla vybavena stolem pro fotbálek, který měl upravenou výšku stolu přesně na moji postavu. To byl moc pěkný detail.

K dispozici byl, podobně jako na jiných tréninkových kempech, soudek s iontovým nápojem Rohozec k neomezenému použití. Snídaně byly řešeny formou řeckého stolu, tedy prázdný stůl a sněz co najdeš v lednici. Velmi originální. Podobně netradiční byly také společné večeře, kdy se přímo uvnitř domku grilovalo. Palec nahoru!

Během odpoledne pak dorazila ještě další auta s účastníky, tak pojďme na to hlavní a tím byla samotná cyklistická část.

český ráj

Všechny fotografie jsou dílem některé ze zúčastněných osob, díky.

Cyklistika

Trasa jízdy se držela v tajnosti do poslední chvíle, patrně aby některý z účastníků nezískal výhodu. Při pohledu na páteční trasu jsem krátce před startem navrhl dvě drobné změny a zároveň naznačil, že bychom se třeba mohli rozdělit na dvě skupinky. To vyvolalo u některých dlouholetých účastníků údiv. Prý si dosud nikdo na nic podobného netroufl.

K rozdělení během páteční trasy nakonec opravdu došlo a vneslo to podle mě naopak prvek soutěživosti (kdo bude na smluveném místě dřív) a zároveň nejistoty (kus trasy jsme neměli nahraný v hodinkách).

Pokud bych měl hodnotit sportovní část za všechny čtyři dny, tak bych se držel někde v neutrální zóně hodnotící stupnice. Lokalita bohužel neumožňovala plně využít vlastností horského kola, do terénu jsme se dostávali pouze sporadicky. Na druhou stranu byly terénní vložky velmi pestré a s vysokým panoramatickým faktorem. Zvláště některé výjezdy i sjezdy dokonale prověřily techniku a taktiku zúčastněných.

Kulturněhistorickogastronomickosociální část byla taktéž velmi rozporuplná. Hrady, zámky, krásné skály nebo vyhlídky byly velice působivé. Bohužel z hlediska gastronomie evidentně chyběl erudovaný garant, který by nám nabídl průřez tím nejlepším, co lze v daném regionu ochutnat. Všechny navštívené podniky byly instagramově zcela nepoužitelné. Světlou výjimkou se tak stal jen obchůdek s kavárnou v Libošovicích, který byl objeven úplnou náhodou.

Naopak velmi kladně hodnotím snahu organizátora vyznačit trasy pomocí fáborků. Opravdu téměř na všech cestách po všechny čtyři dny byly velmi poctivě nachystány, takže i v případě výpadku chytrých hodinek nebyla téměř žádná možnost se ztratit. Ale i v této oblasti je co zlepšovat. Navrhoval bych doplnit cedulky s upozorněním na nebezpečné úseky, zabezpečit přejezdy po silnici nebo odklidit popadané stromy na trase. Pak už to bude dokonalé.

Pozitivní také byla podobná výkonnost jednotlivých účastníků, což vzhledem ke zmíněným rozdílnostem v přístupu k tréninku považuji za velmi překvapivé. Snad jen dvojice placených tempařů na špici často neodhadla vhodnou rychlost a zbytku pelotonu se vzdalovala. Naopak uzavírací jezdec fungoval bezchybně a poctivě hlídal, aby nikoho nenechal za sebou.

český ráj

Všechny fotografie jsou dílem některé ze zúčastněných osob, díky.

Závěrečné hodnocení

+ velmi luxusní ubytování
+ když už se vjelo do terénu, tak to bylo moc pěkné
+ sladěná a kompaktní skupina účastníků
+ dokonalé značení tras
- organizace před akcí
- gastronomie během jízdy
- výběr lokality

dtest

Pokud bych měl odpovědět na otázku, zda se zúčastním i příští rok, tak upřímně odpovídám, že nevím. V kalendáři je podobných podniků velké množství a i přes některé opravdu velmi pozitivní momenty tu prosvítalo dost těch méně dobrých

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit