Finsko - sever

128× přečteno

Covidin ja aikaisempien enemmän tai vähemmän lämpimien kohteiden jälkeen lähdimme tänä vuonna pohjoiseen. Kaikissa kolmessa Pohjoismaassa oli monia mielenkiintoisia paikkoja, joten lopullisen paikan valinta ei ollut helppoa. Lopulta ratkaisevat yksityiskohdat ratkaisivat: sauna, yöjuna ja vain yksi aikaisemmista vierailuistamme.

I cesta může být cíl

Přesun na sever jsme pojali jako samostatnou dobrodružnou součást dovolené. Během 48 hodin cesty za polární kruh jsme využili pět vlaků, autobus, metro, letadlo, auto a přespali jednu noc na lodi a druhou ve vlaku.

Úvod cesty patřil odpolednímu přesunu do Prahy, kde jsme přespali v botelu s výhledem na Vyšehrad. Druhý den jsme přeletěli do finské metropole, kde nás přivítalo slunečné a teplé počasí. Všude bylo hodně lidí, náměstí u přístavu plné stánků a v parku hrála hudba. Byl to velký rozdíl oproti poloprázdnému centru a zamrzlému moři před devíti lety, kdy jsme tu s Jančou strávili téměř celý duben. Na večeři jsme zašli stejně jako před lety do restaurace Zetor, která je kousek od nádraží.

Večer jsme se nalodili do dvoupodlažního nočního vlaku směr Rovaniemi. To byla část cesty, na kterou jsem byl zvědavý nejvíc. Samozřejmě se dá do Rovaniemi letět (nebo přímo do Levi), cenově by to vyšlo asi i levněji, ale vyzkoušet si přespání ve vlaku byl další z bodů na mém seznamu zážitků k vyzkoušení. Měli jsme dvě sousední kupé, které šly dohromady propojit. Samozřejmě jsme čekali, jak noc zvládne pan Jirka, ale spal jako špalek až do rána.

Přestože vlak zastavoval poměrně často, tak jsme se i my vyspali velmi příjemně a o půl osmé se vylodili v Rovaniemi, kde na nás už čekal zánovní Golf z půjčovny. Rovaniemi jako město moc atraktivit nenabízí, takže jsme jen nakoupili snídani a vyrazili dál na sever. Čekal nás přesun do 200 km vzdáleného střediska Levi, našeho bydliště pro následujících osm dní.

Řízení auta na severu je poměrně únavné, a to přesně z opačného důvodu než u nás. Je tam naprosto minimální provoz, rovné silnice a žádné dopravní úlohy k řešení. V Rovaniemi jsme projeli čtyři křižovatky, zatočili doleva a pak jsme následujících 200 km potkali přesně jednu křižovatku a jedno městečko. Nastavíte tempomat a volant se vás sám snaží držet uprostřed pruhu. Nuda a zívačka. Bylo hrozně náročné udržet celou cestu pozornost. A tu nutně potřebujete, protože silnice na severu obývá ještě někdo. Sobíci.

Nejdřív máte chuť se u té ikonické dopravní značky se sobem vyfotit. Ale od chvíle co poprvé brzdíte a krokem projíždíte okolo sobů líně se procházejících po silnici pak po zbytek cesty očima jen stále skenujete okolí a čekáte, kdy se objeví další pohybující se flek.

Finsko

Červenka hlavní nádraží | Výhled od snídaně v pražském botelu

Finsko

Helsinky, dle Jirky "Helsinka"

Finsko

Noční vlak do Rovaniemi, kupéčka v patře mají i záchod a sprchu, to naše dole jen umyvadlo.

Levi

Naším cílem bylo lyžařské středisko Levi. Jeden kopec, 27 vleků, 43 sjezdovek, v zimě nejrušnější lyžařské středisko ve Finsku a každý rok zastávka světového poháru ve sjezdovém lyžování. V létě je tu díky tomu mraky volných chat k pronajmutí za ceny nižší než v Jeseníkách. Zároveň jsme do Finska přicestovali v době, kdy už místním školákům skončily letní prázdniny (začátek druhého srpnového týdne), což taky vylidnilo většinu prázdninových destinací.

Letní Levi si ale nemusíte představovat jako nějakou pustinu, kde se občas překutálí přes ulici keř jako ve westernu. Byť bylo samozřejmě mnoho obchodů i služeb zavřených, tak to potřebné tam fungovalo - několik supermarketů a restaurací, půjčovny kol, lékárna, sportovní obchody nebo dvě lanovky.

Co se týká ubytování, tak kromě desítek moderních apartmánů v centru městečka jsou po okolních lesích rozesety řádově stovky chat. Vybrat si můžete z menších roubenek pro 6-8 lidí až po několikapatrové sruby kde ubytujete sportovní oddíl.

Finsko

Chata včetně skůtru | Pohled na centrum městečka.

Finsko

Okolí chaty bylo fotogenický, takový klasický uklidňující sever.

Finsko

Výhled z kopce Kätkätunturi na Levi.

Co tam dělat?

To je naprosto legitimní otázka, na kterou vám dá odpověď google: jízda sobím spřežením, lyžování, jízda na sněžném skůtru, návštěva iglů, hledání Santy, pozorování polární záře, atd. Nic z toho jsme nějak nestihli, byť třeba sněžný skůtr jsme u chaty měli.

Program nám trochu zredukovala virová příhoda, kdy jsem byl nejdřív já dva dny mimo provoz a poté to bohužel ještě vyhrál na tři dny Mára. Tím se vyčerpal z velké části náš čas v Levi, takže z plánovaných výletů do nedalekého národního parku Pallas-Yllästunturi toho moc nezbylo.

Activity park

Naším hlavním útočištěm během pobytu se stal Activity park na úbočí kopce. Kromě dětského hřiště, velkého lanového parku, bikeparku, tenisových kurtů, trampolín a další atraktivit tu měli... šlapací autíčka. Byla naštěstí zadarmo (jinak se nedoplatíme), byl u nich záchod, stánek s nanukama a vyskytovaly se tady i nějaké děti. Ideální místo.

Dvakrát jsme vyjeli lanovkou nahoru na kopec, kde vedla krátká stezka kolem dokola vrcholku a nabízela zajímavé výhledy na okolní lesy, jezera, řeky a v dálce vykukující hory.

V Activity parku bylo také hřiště na discgolf, což bych vypíchnul do samostatného bodu.

Finsko

Activity park

Finsko

Lanovka na kopec

Discgolf

Asi znáte ty podivné koše s řetězy, co se začínají objevovat v parcích. Nikdy jsem neviděl nikoho to hrát, ale lákalo mě to zkusit, tak jsem dostal letos k narozeninám sadu disků. Ještě před odjezdem jsme zajeli do Uničova na místní hřiště, ale konal se tam zrovna discgolfový turnaj.

V Levi byly hřiště dvě - jedno pro začátečníky v okolí Activity parku, druhé obtížnější začínalo nahoře na kopci. V obou případech se jednalo o regulérní hřiště s 18 koši. Svoje disky jsem sebou samozřejmě neměl, ale prodávali je v místním supermarketu, takže jsme dva koupili a několikrát si všichni zahráli. A byla to celkem legrace.

Moje představa o discgolfu byla, že se to hraje podobně jako golf někde na loukách a mezi odhozištěm a košem je maximálně nějaký ten strom nebo keř. První čtyři koše byly sice na louce ale další už byly schované v normálním lese - představte si třeba ten borový u nás na chatě. Lítalo nám to samozřejmě všude možně jen ne tam kam jsme chtěli a velmi často do nějakého stromu. Občas byla výzva už jen zahlédnout, kde je vlastně ten koš.

Finsko

Discgolf aneb zkus najít koš

Fatbike

Projet si okolí na kole byl jeden z mála předem připravených plánů, který se podařilo realizovat. V místní půjčovně číhaly desítky bajků a tak jediné dilema bylo, jaký stroj zvolit. Na výběr byly hardtaily, celopéra i na severu velmi populární fatbiky. Lákal mě trochu i e-bike, že by mě na něm nikdo ze známých takhle daleko od domova neviděl, ale dvojnásobná cena za půjčení oproti klasice rozhodla pro normální pohon. Vítězem se stalo nakonec tlustokolo, protože jsem na něm nikdy neseděl. Borce v půjčovně jsem se radši zeptal, jestli to na něm bude víc fun nebo pain. Prý fun. Dostal jsem helmu a rovnou od půjčovny vyrazil na značený cross-country okruh kolem kopce.

Na programu byly široké cesty sypané kůrou (nejede to), umělé singletracky (jede to), kořenité a kamenité pasáže (drncá to) a dřevěné lávky přes bažinu (jede to ale je to jen o málo širší než pláště fatbiku). Zpočátku jsem měl na puse klasický bajkový rohlík, který se postupem času měnil v unavený škleb.

Odpoledne na stejnou trasu vyrazila Janča a dojmy měla podobné. Na sníh je to asi dobrý, jako zábavný zpestření dovolený taky super, ale pravidelně bych na takovým kole jezdit nechtěl.

Finsko

Úsek přes bažinu po lávkách byl sice krátký, ale rozhodně nejhezčí část projížďky.

Výlet na kopec

Jeden výlet za hranice Levi se nám nakonec povedl. Zajeli jsme do zmíněného národního parku k jezeru Särkijärvi, odkud stoupala pohodlná cesta březovo-borovým lesem až nad hranici stromů fjellu Särkitunturi. Z vrcholku byly pěkné výhledy na kopce a jezera okolo. Bohužel se blížila bouřka, tak nebyl prostor pro nějaké celodenní zevlování.

Finsko

Finsko

Finsko

Finsko

Otázky a odpovědi

Ještě než se v dalším článku přesuneme na jih, tak tu mám několik odpovědí na otázky života, vesmíru a vůbec.

Nesežrali vás komáři nebo takový ty "malý mušky"? Nesežrali. Komáří sezóna většinou končí už v červenci a přestože byla prý letos o něco delší, tak na všech místech to bylo téměř bez komárů. Ty malý mušky jsme nepotkali.

Nebyla tam kosa? Jak tušíte z fotek, tak globální oteplování je znát i na severu. Občas to chtělo bundu, občas stačila mikina a občas to bylo na tričko. Z mého pohledu ideální stav.

Byla tam v noci tma? V srpnu se už na pár hodin setmí, takže mezi jedenáctou a čtvrtou ranní byla normální tma.

Byli jste v sauně? Jasně. Každá chata ve Finsku má saunu, takže i ta naše. Jako bonus jsme měli malé okno ze sauny s výhledem do lesa.

Je to tam drahý? Je to sice sever, ale ceny v supermarketu se dnes už moc dramaticky neliší od těch našich. Jídlo v restauracích už taky není žádná velká raketa: pizza 9 - 14€, obědové menu kolem 12€, večeře od 18€ vejš.

Podobnou cestou jako nahoru jsme po osmi dnech vydali zase na jih do Helsinek, kde jsme strávili necelý týden. Podrobnosti čekejte v dalším článku za pár dní. Stay tuned.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit