Piškot & Bike & Kraličák Adventure

1654× přečteno

Mám za sebou plodný víkend - v sobotu jsem stihnul proběhnout jednu trať Piškot Kapu, poté zmapovat prostor pro další z etap, vyběhnout jen tak pro radost na Paprsek a podívat se na Bike Adventure v Dolní Moravě. V neděli jsem běžecky pokořil Kralický Sněžník, ve zdraví jej zase seběhnul a večer jsem stále chodil - k nezaplacení.

Přípravy na Piškot Kap běží jak po másle, kromě pivní etapy mám vše nejen v hlavě, ale i v OCADU a hlavně věřím, že i letos to bude zábavný závod a že to nebude tak fyzicky smrtící jako předloni v Javoříčku. Horskou etapu jsem proběhnul letos v červnu, v sobotu dopoledne jsem pak otestoval na závodní mapě etapu poslední. Maratonky a kraťasy nebyly ideální volba do horského lesa, především závěr v napalmovém hustníku mi přivodil masáž, na kterou lýtka vzpomínají ještě teď. Každopádně mapa perfektně sedí, kontroly nebudou nijak obtížné a čas kolem 45minut bude na závěr závodů tak akorát.

Výhled od jedné z kontrol.

Od jedné z kontrol nedělního závodu bude takhle hezký výhled.

Ještě před obědem jsem se přesunul do prostoru první etapy, kde bylo mým úkolem vyrobit mapu (jedná se o prostor orientačně nepolíben). Za dvě hodinky jsem vyrobil cosi, co by se dalo nazvat mapou (poběží se tam v noci, tak to snad půjde). Po mnoha letech bude na Piškot Kapu nová klasická mapa, tak to doufám všichni náležitě oceníte.

Po obědě jsem pochytal družice a vyrazil na vlak - vybral jsem si o něco delší cestu přes Paprsek do Starého Města (místo 300m na Ramzovou), cestou jsem potkal osmdesátibodovou kontrolu z Bike Adventure, pár závodících dvojic a na Paprsku vrtulník. Sobotní dvacátý kilometr padl kousek od nádraží a měl jsem toho tak akorát plný Asicsy. S pomocí dvou přestupů českých drah (vlak, vlak, Boban) jsem se dostal až do Dolní Moravy, která se od mé poslední návštěvy trochu změnila.

Nezměnil se naštěstí Jiřík a stále bojuje v Klokan teamu každý rok na Bike Adventure. Letos byla účast trochu slabší, všichni se asi báli kopců (oprávněně). Večer jsem vytáhl z šatníku svůj 14(?) let starý oddílový overal, padla nějaká ta Holba, potkal jsem pár starých i nových známých a šlo se spát.

V neděli se mi původně nikam moc běhat nechtělo, ale bohužel vlak z Červeného Potoka jel až po obědě, takže jsem raději vyrazil zase do Starého Města. Nejkratší cesta do Starého Města z Dolní Moravy vede přes Kralický Sněžník. Tak jsem vyrazil na Kralický Sněžník, co mi jiného zbývalo.

Výhled z cesty vzhůru do údolí Moravy.

Výhled z cesty vzhůru do údolí Moravy.

Běh údolím Moravy byl klimaticky velice příjemný, ale narvaný kejml na zádech a dvacítka v nohách ze soboty nejsou po ránu tou správnou ingrediencí. Naštěstí jsem před hlavním zalamovákem trochu odlehčil nejen kejml ale i sebe a hned se líp běželo. Krátký rozbitý úsek před rozcestníkem Ve Strži jsem dal na indiána (rychlostně to vyšlo nastejno), ale pak jsem se opět hezky rozběhnul. U chaty Horské služby jsem mávnul na slunící se posádku, že si můžou pomalu chystat nosítka s vrtulníkem a pokračoval vzhůru. Nahoře měli Poláci cíl nějakého závodu, nikdo ze závodníků tam ještě nebyl, ale asi jsem přiběhl ze špatné strany, tak si mě nevšímali.

Pohled z vrcholu Kraličáku.

Pohled z vrcholu Kraličáku.

Cesty dolů jsem se obával asi víc než cesty nahoru, ale nakonec to šlo i bez tuhých stehen typu Robocop a vrzajících kolenou. Na chatě Návrší jsem lupnul pivko, kofolu a řízek, protáhl nohy a pokračoval dolů. Času jsem měl nakonec nějak hodně, tak jsem dal ještě na chvíli veget před Starým městem na louce a kochal se okolníma kopcema (Kunčická hora a spol.).

Pohled z louky u Starého Města na hřeben Kraličáku.

Pohled z louky u Starého Města na hřeben Kraličáku.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit