Sprint na Borovince

Ještě než jsem se po svém návratu z východu stačil aklimatizovat, už tady byl sprint na Borovince. Na rozdíl do některých soupeřů jsem předchozí den v Lucii nezatížil svůj mozek přemírou alkoholu, a tak jsem mohl vyrazit do lesa v dobré kondici. Dvouměsíční odpočinek nejprve působil blahodárně, ovšem v závěru se začal projevovat negativně. Posledních pár kontrol jsem doběhl už jen silou vůle. Moje taktika pomalého, ale bezchybného běhu mohla opět slavit vítězství, ale to bych nemohl vběhnout do kufru ve chvíli, kdy jsem na Hanku pokřikoval "hlava mapa". I přesto jsem si mohl na buzolu vyrýt několik cenných zářezů notorických atletů (Heppy, Boban, Doucha, Haus).