Zazvonil zvonec a pohádky je konec

Každá pohádka má svůj konec, a tak i já zítra ráno naposledy projdu kolem oblíbeného supermarketu Stokrotka, nasednu do trolejbusu 150, stylem jízdy, za který by se nemusel stydět ani Schumacher, dorazím na krásný dworzec kolejowy, posnídám drozdzuwku se serekem a jagodzianku a zamířím ke granici państwa Czeskego. Tři měsíce strávené zde nelze hodnotit jinak než kladně. Přínosem byly nejen výlety a imprezy na akademiku, ale také přednášky a cvičení. Úroveň některých přednášejících byla naprosto dokonalá a to jak náplní přednášky, tak i stylem přednesu. Více než giga fotek určitě nedá zapomenout na všechny koleżanky a kolegy z různých krajů bývalého sovětského bloku. Abstinenční příznaky polského jazyka určitě zažene dostatek mp3 souborů místních skupin, několik polských filmů v originálním znění nebo pár časopisů. Škoda, že nebylo více času procestovat Polsko důkladněji. Stále je ještě několik hodně zajímavých oblastí, kam by se dalo na pár dní vyrazit (Magury, Bieszczady, Górce) a kam se snad někdy podívám.