Jak jsem dostal čočku a Mára Tatrovku

564× přečteno

Moje první letošní setkání s mapou proběhlo na početně nabušených závodech kousek od Hranic. Bohužel letošní rýmičková a kašílková zima moc tréninku nepřála, takže na nějaké letecké výkony jsem se moc necítil. A popravdě těch 6,3km a 285m převýšení mě připadaly jako klasika, tak jsem si tam pobyl téměř hodinu.

Sobotní čočka

Z mapy je dobře viditelných několik solidních hrubek - přeběhnutí devítky (myslel jsem, že jsem výrazně níž), dohledávka šestnáctky (tam byla mapa hodně přísná oproti skutečnosti) nebo postup na osmnáctku (tam jsem měl už asi vypnuto). Fyzicky to bylo hodně tragické, do prudších kopců jsem chodil, rozběhl jsem se snad až do cíle. Boban mě naložil pět minut a to jsem měl na dvojce náskok dvou minut.

mapa

Pokud vám mapa připadá místy nepřehledná, tak v reálu to byl ještě větší chaos. Po většinu trati byly na zemi pořezané větve, hodně nových cest nebo pěšin a nových světlin (nebo jak tu prořezávku nazvat).

Nedělní Tatra

Už dlouhou dobu u nás doma frčí veškeré stavební a polní stroje, takže návštěva kopřivnické Tatry byla skoro povinnost. Kdyby tam teda místo osobních aut vyráběli ještě bagry nebo traktory, tak by to bylo úplně dokonalý, ale díky aspoň za tu halu s náklaďákama. Muzeum vřele doporučujeme všem tatronadšencům.

Museum Tatry

Tatra

Popis fotek (zleva): Tatra, Tatra, Tatra, ...

Z Kopřivnice jsme ještě popojeli na okraj Frenštátu, kde se v lokalitě Horečky koncentruje několik zajímavých atrakcí:

  • Rekovice - kultovní hospůdka a brzy i ubytování s plnohodnotnou restaurací, ideální startovací místo
  • Beskydské traily - netřeba popisovat, prostě pár bajkových trailů
  • Beskydské nebe - stezka sice ne v korunách stromů, ale i tak dost vysoko nad zemí

Stezka mezi stromy

Stezka Beskydské nebe.

Horečky

Beskdydské špalky, Beskydské nebe, Beskydská klobása

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit