Sobotní čočka
Z mapy je dobře viditelných několik solidních hrubek - přeběhnutí devítky (myslel jsem, že jsem výrazně níž), dohledávka šestnáctky (tam byla mapa hodně přísná oproti skutečnosti) nebo postup na osmnáctku (tam jsem měl už asi vypnuto). Fyzicky to bylo hodně tragické, do prudších kopců jsem chodil, rozběhl jsem se snad až do cíle. Boban mě naložil pět minut a to jsem měl na dvojce náskok dvou minut.
Pokud vám mapa připadá místy nepřehledná, tak v reálu to byl ještě větší chaos. Po většinu trati byly na zemi pořezané větve, hodně nových cest nebo pěšin a nových světlin (nebo jak tu prořezávku nazvat).
Nedělní Tatra
Už dlouhou dobu u nás doma frčí veškeré stavební a polní stroje, takže návštěva kopřivnické Tatry byla skoro povinnost. Kdyby tam teda místo osobních aut vyráběli ještě bagry nebo traktory, tak by to bylo úplně dokonalý, ale díky aspoň za tu halu s náklaďákama. Muzeum vřele doporučujeme všem tatronadšencům.
Popis fotek (zleva): Tatra, Tatra, Tatra, ...
Z Kopřivnice jsme ještě popojeli na okraj Frenštátu, kde se v lokalitě Horečky koncentruje několik zajímavých atrakcí:
- Rekovice - kultovní hospůdka a brzy i ubytování s plnohodnotnou restaurací, ideální startovací místo
- Beskydské traily - netřeba popisovat, prostě pár bajkových trailů
- Beskydské nebe - stezka sice ne v korunách stromů, ale i tak dost vysoko nad zemí
Stezka Beskydské nebe.
Beskdydské špalky, Beskydské nebe, Beskydská klobása