Béčka v Hostýnkách

Za příjemného polojasného počasí jsem si dneska užil poměrně náročnou zkrácenou trať na Tesáku v Hostýnkách. Místo sobotní klasiky jsem raději imitoval práci na baráku a po shlédnutí tratí nemám pocit, že bych o něco zajímavého přišel. Nedělní závod se měl ale odehrávat na svazích Čerňavy, kde je dostatek skalních objektů (ve kterých se tak hezky hledají lampiony), takže jsem těšil na přísný závod.

A přísná byla už samotná cesta na start. Dva a půl kilometru a 110m převýšení k tomu bylo celkem vyčerpávající, byl jsem rád, že jsem, na rozdíl od mnoha běžců, měl čas se na startu trochu vydýchat. Chudáci kategorie, které pak měly trať kratší (např. příchozí 2,2km). Naše béčková dospělá kategorie si užila 4,7km s 260m nahoru a obsahovala ve startovní listině i pár borců, kterým se evidentně nechtělo trmácet někam na Kokořínsko.

Nedělní krátká - H21B

Nedělní krátká - H21B.

Začátek ve skalkách se mi celkem povedl, bez problémů jsem to ťukal do čipu, dokonce i tu zašitou čtyřku (skály, popadané stromy - moc pěkné) jsem trefil čistě. První problém nastal cestou na šestku, kdy se mi díky lokálnímu mikroklimatu zamlžily brejle, což je taková zlá nemilá věc, se kterou se dost blbě běhá. Patnáct vteřin pauza, vyčistit a pokračujem. Hned u šestky mě pak docvakl borec o dvě minuty, takže jsem se na sedmičku a osmičku zavěsil do háku. Na devítku mi borec cuknul, což nebylo na škodu, protože jsem u kontroly byl stejně dřív a podobně se to opakovalo i na desítce.

Na jedenáctou jsem si lebedil, jak jde borec moc vpravo a že kontrolu už vidím z dálky - kontrola to byla pěkná, ale bohužel ne moje, borec rázem pryč a první debilita na světě. Hned vzápětí přišla další chyba a už mě dobíhal další borec o čtyři minuty. Je pravda, že mi los nevybral do startovky žádný vořezávátka, ale i tak jsem z toho neměl zrovna radost. Další postupy jsem sázel o něco lépe a dostal se tak do závěrečné pasáže v rychlém lese. I přes drobnější zaváhání (zastavit, rozhlédnout se po lampionu, ...) jsem zpátky docvakl rychlejšího borce a dorazil s ním do cíle. Za cílovou lajnou jsem si chvilku poležel, aby všichni pochopili, že jsem se v lese neflákal a šel se zresuscitovat do auta.

Abych neměl špatný pocit, že jsem jel víc než hodinu autem kvůli krátké trati, tak jsem přehodil boty a dal si ještě prodloužený osmikilometrový výklus v podstatě kolem dokola mapy.

P.S. Je půl deváté večer a na webu stále výsledky nejsou. Nechci si to brát osobně, ale za poslední roky je tohle můj třetí závod pořádaný klubem z hanáckých Athén a podruhé je problém s nahráním výsledků. Ještě doufám, že dvacetivteřinový rozdíl mezi změřeným časem na mých hodinkách a lístku s mezičasy je jen způsoben chybnou synchronizací časů pořadatelů a mají to tak všichni zúčastnění.

P.P.S. Tak výsledky se objevily a je to trochu zklamání - nakonec 18. místo z 36., ale necelých 12minut za vítězem (Karel trochu uletěl - druhý Tomáš dostal 3,5minuty). Potěší pár mezičasů do desítky, ale jinak žádná sláva. Zajímavostí je, že dvanáct ze sedmnácti borců přede mnou je starších (a to většinou dost výrazně), tak doufám, že s přibývajícím věkem budu taky zrychlovat :).

Mohlo by se ti taky líbit

Zpátky na přehled