Nočák
První etapa se běhá v noci. Když jsem pořádal Piškot Kap, tak mi to nevadilo, protože jsem kontroly roznášel hezky za světla. Teď tomu šéfuje Bob s Mírou, takže i já musím za tmy do lesa.
Cílem první etapy bylo podle popisů určit na mapě správné objekty a ty pak oběhnout. Dobrý nápad, palec nahoru. Většinu jsem trefil správně, u jedné kontroly mě trochu navedl Boban a jednu jsem si zakreslil blbě (což jsem zjistil až v lese).
Na úvod jsem sebral nejbližší kontrolu v našem bývalém bunkru a vyrazil hledat strom do bažin. Vzal jsem to na jistotu okolo po silnici a cestě. Počítal jsem s tím, že reflex hezky nasvítím přímo z cesty. Kontrola byla ale chytře nachystaná z druhé strany stromu, takže jsem to tam docela česal, než na mě blikla. V tu chvíli tam už ale přiletěl expres Péťa (startující asi šest minut za mnou) a já se za ní poslušně zařadil.
Za zbytek trati bych se chtěl pochválit, že jsem alespoň stíhal mapovat. Na rozdíl od Vesliho, kterého jsme sebrali cestou. Jinak to byl dobrej fičák a v cíli jsem ještě chvíli vydejchával noční sprintík. Bylo z toho samozřejmě druhé místo za vítěznou Péťou.
Kolo a fekál
V sobotu ráno se tradičně čekalo, kdo první vyměkne, převlíkne se do závodního a vyrazí do akce. Netuším, kdo to byl tentokrát, ale kolem desáté jsme postupně nasedli na kola a vydali se na první část druhé etapy. Jednalo se o klasický bajkový orienťák s normální mapou. Na ortofotu byla jedna bonusová kontrola, kterou jsem po chvilce naštěstí odhalil. Jako jediný jsem schválně vyrazil v protisměru ostatních, ať si alespoň trochu užiju mapování.
Kontroly jsem až na pár výjimek nacházel vcelku v pohodě. Jen jeden lísteček byl prý kdesi na zemi, jednou jsem nedojel až na správné místo a zbytečně se vracel a zkoušel hledat znovu. Jinak to byla pěkná projížďka na zhruba dvě hodinky.
Do cíle jsem dojel celkem unavenej, ale bylo potřeba vyrazit ještě na krátký běh. Při pohledu na mapu s šestnácti kontrolama umístěnýma na fekálních loukách u Orlice jsem vypustil pár nehezkých slovíček na adresu pořadatelů, podíval se hladově na právě dovezenou pizzu a vyrazil do akce. Bylo to hezké, to nemohu říci.
V přírodní rezervaci Na Bahně jsem zapadl po kolena do bahna. Na loukách jsem mezi ovcemi vyplašil nutrii. Špinavé nohy jsem následně umyl, když se muselo na jednu kontrolu plavat přes Orlici. Mokrýma rukama jsem si pak zkušeně smyl zapsaná písmenka tajenky, takže to v cíli byla trochu tipovačka.
Díky nalezené bonusovce jsem přeskočil Hopa a i Šábu a v etapě zvítězil. Tímto bych se chtěl jako pochválit.
Pivo
Podvečerní pivní etapa má za úkol doplnit rychle tekutiny do dehydratovaných těl. Na tuto podívanou se také sjíždějí známé osobnosti, které buď jen fandí nebo se také zapojí a zvýší tak výrazně konkurenci.
Letos to bylo zase více o běhu než o rychlosti pití piva. Jednalo se o sled minipaměťáků, kdy nás vždy kontrola poslala někam dál s výběrem dvou variant. Běhali jsme tak dlouho, než nás některá neposlala do cíle. Běželo se na dvě kola kdy do toho druhé se startovalo podle ztrát z prvního.
Zajímavostí dne bylo, že se někdy před půlnocí v někom probudili závodní geny a proběhly další tři kola pivního, kdy se jen běhalo na louce. Hned to úvodní jsem díky zkušenému průlezu ohradníkem vyhrál a za odměnu se nemusel dalších zúčastnit.
Na Jima
V neděli ráno to vypadá vždycky stejně. Všichni už toho mají plné kecky, nikomu se do lesa nechce, ale nakonec se stejně převlíknem a jako trosky nakonec vyrazíme.
Hru na Jima (názvy se liší) dovezl kdysi Jedla ze severu a zjednodušeně se jedná o trénink opakovaných startů. Na úvod se chvilku zmateně běží po lese bez map a v určitou chvíli vedoucí vyhodí mapy do vzduchu a zakřičí číslo kontroly, na kterou se běží. Úkolem je najít, kde vůbec jste a pak vyrazit sprintem na danou kontrolu (která nebývá daleko). Tam se na všechny počká a pokračuje se pořád dokolečka, dokud vás to bude bavit.
Je to docela náročný. takže postupně lidi odpadali až jsme v závěru už běhali jen tři plus vedoucí Boban, který určoval, kam se poběží, a zároveň měl asi nejvíc sil.
Sumárum
Celkově jsem si odvezl pěkné stříbro za vítězným Šábou a před třetím Hopem. Výsledky najdete přehledně v tabulce.
Za odměnu jsem mohl vyrazit zase domů, tedy na kole do Hradce a následně vlakem. Tak snad zase za rok na devátej ročník.
