Konec roku, začátek roku...

Asi si kladete otázku, proč je tu nyní mrtvo, když už to koncem listopadu vypadalo na velký běžecký comeback? Odpověď je jednoduchá - spiknutí! Zpráva o mém běžeckém zmrtvýchvstání evidentně někomu nedala spát, takže dříve, než jsem měl možnost potvrdit své listopadové výsledky i v dalších kolech hanácké elitsérie, tak byly tyto závody raději přesunuty na březen nebo zrušeny (prý sněhová kalamita - ha ha, kdo ji kdy na Hané viděl?). Každopádně jsem alespoň stihnul provětrat orientky na klokaním krosu a poté zpět sednout k počítači a nabrat do vánoc nějakou váhu, aby mi to na povánočním lyžařském soustředění jezdilo alespoň z kopce.

Soustředění ve Vítkovicích nabídlo perfektní sněhovou pokrývku a kromě jednoho dne i výborně upravené tratě. Bezplatný skibus na Mísečky už byl jen takovou třešinkou na dortu. Třešinka nebo dort byly také asi to jediné, co chybělo v naší kouzelné omáčce, kterou jsme pod dohledem šéfkuchaře Vény připravili ke špagetám. Desetinásobně zvýšit objem není jen tak, ale podařilo se. Tradiční předsilvestrovský závod dvojic zpestřil již v prvním kole Boban, jehož pekelně rychlé nové lyže nevydržely tíhu okamžiku a jedna z nich sama od sebe praskla. Na Silvestra jsme pak připravili "krátký závod", který všechny překvapil především tím, že byl opravdu krátký. Ukrytý poklad našlo nejrychleji Hopovo družstvo.

Rok 2011 má pro mně jednu osobně-pracovně-sportovní novinku - dobrovolně jsem si zkrátil pracovní úvazek na polovinu, abych měl více času se věnovat tvorbě webových stránek. Jsem teď tedy takříkajíc na jedné volné noze. Kromě toho, že stále sedím u počítače téměř nepřetržitě i o víkendech, to alespoň přináší trochu více prostoru pro ten sport. Zda to byl krok ku pracovnímu-osobnímu-sportovnímu prospěchu si povíme, milé děti, nejdříve za rok.