Těšíkovský koloběž - když bedna, tak pro všechny

1318× přečteno

Pro psychiku každého sportovce je důležité, aby čas od času získal nějakou cenu - to mu připomene hlavní cíl jeho sportování a povzbudí jej v dalším tréninku. Když jsem tedy zjistil, že letos budou na Koloběži ceny opět pro všechny a především, že bedna nikomu ze startujících neunikne, hned mé srdce sportovce zaplesalo. Čtvrtý ročník populárního závodu přilákal v obou (po)hlavních kategoriích přesně tři závodníky, takže v samotném závodě šlo jen o druh kovu pomyslné medaile.

Letošní povánoční obleva definitivně rozpustila nejen sníh, ale i plány na opakování loňské běžkařské disciplíny a stejně jako v předešlých ročnících nás čekalo kolo, běh a závěrečná tajná aktivita. Do cyklistické části vyrazily Martinka, Libuška a Bára, v chlapcích jsem pak soupeřil s Kubou a Petrem. Čekalo nás necelých 20km víceméně po asfaltu, místy po ledu. V úvodním kopci do Petrovic jsem všem lehce poodjel, aby mě pak v ledové části dojela a předjela Martinka s Petrem. Nikdo další to už naštěstí nestihnul, takže do Těšíkova jsem dorazil na pěkném neredukovaném třetím místě. Pár minut za mnou přijel osamocený Kuba a o něco později Libuška s Bárou. Běh měl tentokrát hromadný start a kromě místního vořechojezevčíka mě nikdo na paty nešlapal. Poslední disciplínou byla slackline (představení níže), což se dalo již odtušit z rozpisu závodu. Cílem bylo dostat se na slacklajně co nejdál, což je vzhledem k šířce pásky a našim nulovým zkušenostem velký oříšek. Kdyby nebylo větviček, kterých bylo možné se chytat, tak by se výsledné vzdálenosti měřily v milimetrech. Takto se nakonec jednalo v klání o to, kdo má delší ruce a déle se dokáže držet větviček. Na slibovanou hnojovou podestýlku pod slacklajnou nakonec bohužel nedošlo.

Po obědě následovalo vyhlášení vítězů, kdy bylo důležité neobdržet dary, které člověk sám věnoval. V součtu disciplín vyhrál Kuba, já jsem již potřetí obhájil druhé místo a Petr získal bronz. V děvčatech zvítězila Martinka před Libuškou a Bárou.

Vzhledem k počasí nedošlo na tradiční klouzačku, tak jsme alespoň za tmy vyrazili na nedalekou vyhlídku, pokochat se výhledem na široké roviny Hané. Večer jsme aktivně strávili degustací pivních speciálů a aktivním hraním aktivit.

Za nedělního rozbřesku jsme se rozjeli domů se slibem rtech, že příští rok už ty běžky musí vyjít.

Minulé ročníky:
Těšíkovský Koloběž 2010
Těšíkovský Koloběž 2009
Petrovický Koloběž 2008


Ukázka: jak na slackline:

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit