Bikepark Peklák a Tour de Chřiby

77× přečteno

Jednou široké pláště, široká řidítka a uměle vytvořené traily v lese. Podruhé úzké pláště i berany a cesty přírodní jak z reklamy na Dobrou vodu.

Peklák

Expres 522 v 6:20 odlétající z Červenky je můj tradiční přibližovač při cestě za kolegy v Praze. Při čekání na nástupišti vždycky hypnotizuju Jeseníky a říkám si, že bych radši vyrazil někam do lesa nebo do kopců. Včera se mi to konečně vyplnilo. Nacpal jsem do prázdného vlaku kolo a jel otestovat nové singletraily v Bikeparku Peklák nad Českou Třebovou. Cesta vlakem je do této destinace mimochodem zhruba o půl hodiny rychlejší než cesta autem.

peklák

Peklák je známá destinace pro všechny vyznavače jízdy na kole směrem dolů. Letos ale na kopci u bikeparku vybudovali také síť singletrailů jak je známe třeba z Jedovnice, Singlu pod Smrkem či Nového Města. Celkem mají nové úseky kolem 16km, pokud do toho započítáme i delší stoupací trail a nový vyhlazený trail Růžovka vedoucí pro změnu rovnou dolů.

Dolů pak kromě Růžovky směřují už traily zaměřené na zkušenější jezdce. Je vhodné si u trailů pročíst jaké jsou náročnosti a nespoléhat čistě na barvy. Modrý trail dolů není totéž co modrý trail v Jedovnici nebo pod Smrkem. Všechny traily jsou dobře popsány na videu od Trail Huntera, úvodní fotka videa ("přescesťák") je mimochodem z červeného trailu.

Dost keců, jak se vlastně jezdilo? Pokud nechcete využít lanovku, tak vám vlastně zbývá kroužit nahoře asi 7 km dlouhý okruh Čipera a Kolonáda. Zpestřit to jde částí Růžovky (ta byla zrovna kvůli těžbě zavřená) nebo Slunečnou (taková kratší spojka na druhou stranu kopce).

Vzhledem k tomu, že jsem na traily dojel už kolem půl osmé ráno, tak jsem měl celý kopec jen pro sebe. Třikrát jsem obkroužil Čiperu, který má pár velmi zábavných míst s klopenkami a pumpovacími pasážemi. Na Kolonádě by si zajezdil asi i Mára, Slunečná byl naopak už pěkněj fičák.

Dolů jsem to musel vzít po modrém trailu Rodeo, protože Mechovka a Růžovka byly zavřené. Vrchní část byla celkem pohodová s velmi vysokými klopenkami, dole už to bylo prudší, rozbitější a s možností zkusit si nějaké skoky.

Jako poježdění je to zábavný, mít to někde za barákem, tak se tam občas zajedu projet, ale bez využití vleku vás horní část začne brzo nudit a stoupák nahoru je to slušnej. Vzhledem k délce okruhu a namotanému trailu má člověk dost zvláštní pocit bezcílnýho ježdění po lese. Najednou jsem měl mnohem větší chuť vyrazit někam jinam.

peklák

Tour de Chřiby

Vyrazit někam jinam se mi podařilo hned následující den. Jel jsem totiž vyzvednout Marka a Babičku na tábor na Velehrad. Odjezd byl stanoven až po obědě, což mi dávalo prostor trochu pojezdit dopoledne Chřiby. A zároveň to byla ideální příležitost otestovat nový přibližovací stroj na cesty do práce - gravel.

Gravel, česky příznačně štěrkolet, je takový hybrid mezi silničkou, krosem a bajkem. Jednoduše univerzální kolo, které může mít více podob. Některé gravely se více blíží silničkám, do jiných nacpete i dvoupalcové pláště.

Chřiby

Na mé trase Velehrad - Bunč - Vlčák - Buchlovský kámen - Smraďavka - Velehrad jsem si vyzkoušel všechny druhy povrchů - silnice hladká i rozbitá, štěrkové cesty, kamenité sjezdy a výjezdy, klasické polňačky i lesní cesty.

Na šutrech dle očekávání nic moc, byť sjet se dalo vše. Na bajku s širokejma pláštěma by se tím člověk jen prohoupnul, na gravelu jsem to bral pomalu a hlídal si pořád vhodnou stopu. Na zbytku povrchů to bylo super, ta rychlost a lehkost je dost návyková. Vyklepávku jsem čekal mnohem větší, pokud není terén vyloženě extra rozbitý, tak to tlumí hezky. Jen jsem držel poprvé v ruce berany, tak mě chvíli trvalo si na to zvyknout. Zvlášť když den před tím jsem měl téměř dvojnásobně široká řidítka.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit