Voděradský Zabloudil - úspěšná premiéra

Novinkou v kalendáři orientačních závodů, založených na konceptu úspěšného Bajk Edvenčru, se stal Voděradský Zabloudil pořádaný ve Voděradech místním one-man -and-women-and-dog-klubem. Po šesti letech jsem letos poprvé absentoval na startu Bike Adventure, takže se stal Zabloudil ideální náhradou, odehrávající se navíc v takřka domácím prostředí. Počet přihlášených také přímo vybízel k tomu, odvézt si nějakou z cen a užít si stupně vítězů. Byla sice možnost jet i jako jednotlivec, ale přeci jen jízda ve dvojici s Jančou skýtala naději, že bych nemusel umřít. Nechtěli jsme nic ponechat náhodě, takže jsme se cestou z Červenky ještě v pátek zastavili ve Voděradech odprezentovat a promyslet ideální postupy. Kde budou devadesátky bylo jasné na první pohled (a opravdu tam nakonec byly), teď jen vymyslet vhodnou taktiku. Doplněn odkaz na fotky.

V sobotu ráno se na startu u rozhledny Osičina sešlo asi dvacet týmů - od jednočlenných až po jeden čtyřčlenný - startujících v 3 minutových intervalech. Stejně jako na BA jsme teprve po startu dostali bodové ohodnocení kontrol a mohli začít hledat optimální trasu. Limit byl 6 hodin a za pozdní příjezd byla penalizace. V pátek jsem vymyslel variantu severovýchod na rozjetí, pak severní kopce a honem dolů posbírat co se dá. V duchu jsem si taky rozvrhl, kde bychom asi měli být za jednu, dvě či tři hodiny a podle toho jsem operativně měnil trasu.

První hodinku jsme tedy sbírali kontroly okolo Opočna a pak jsme přes Dobrušku vydupali nahoru k devadesátce nad Kounovem (druhá hodina) a po východním okraji mapy jsme jeli dolů směrem na dobře obodované kontroly u Nové Vsi. V závěru to začínalo být trochu napnuté, takže jsme z kontroly číslo 27 u Hřibin vyrazili nejkratší cestou přes Týniště pro devadesátku u Homole. Pak jsme v rychlém sledu sebrali sedmdesátku a padinu u Sutých Břehů a do limitu nám zbývala přesně hodina. Raději jsme to tedy vzali přes čtyřicítku na Frkotovým lese, abychom si trochu nabili konto pro případný odpočet za pozdní příjezd. Závěrečný hodně nepříjemný stoupák do Nové Vsi jsme nějak přežili do cíle jsme dorazili přesně minutu před limitem. Skvělý tajming.

Suma zněla 102km najetých kilometrů, 830 bodů a druhé místo ze tří mixovaných týmů. Celkově by to bylo pěkné 8. místo z 23 dvojic.

Vzhledem k počtu účastníků se dostala většina závodníků na bednu, takže určitě mohou být spokojeni. Organizace silně připomínala Piškot Kap, takže byla rozhodně bezproblémová. Celkově se jednalo hodně o silniční ježdění (i když vzhledem k povrchu některých silnic bylo celopéro ideální), možná by neškodilo příště více zabrousit do lesního komplexu u Borohrádku nebo naopak více do Orlických. No uvidíme, jak to bude vypadat za rok.

Více informací naleznete na webu závodu. Fotogalerie.

Naše varianta nebyla podle mě nakonec úplně optimální. Mnohem lepší se zdá co nejdříve pobrat horní devadesátku a pak vyrazit dolů sbírat co se dá. Můžete si zkusit také zapřemýšlet.