Minulý víkend jsme se pokusili uniknout teplu tradičním způsobem - vyrazili jsme někam na hory. Nebyly to teda žádné velehory, ale i v Hostýnských vrších jsou vcelku solidní kopce. Cílem byla nedávno postavená rozhledna na Kelčském Javorníku a slunečné počasí slibovalo více než slibné výhledy.
Cesta začala na úvod svižným během.
Výlet jsme začali trochu netradičně obědem. Nechali jsme dole ve Chvalčově auto a nahoru na Tesák jsme se vyvezli autobusem. A protože se blížilo poledne, tak jsme v místní tradiční restauraci spořádali pár kousků z místních kanců a teprve pak vyrazili vzstříc dobrodružství.
Přestože jsme začínali z hlediska nadmořské výšky celkem nahoře, tak cestou na Kelčák je potřeba vystoupat nejdřív na Čerňavu, následně pracně nastoupané metry sejít dolů a teprve pak začne stoupání na nejvyšší bod Hostýnek. Díky rozhledně je v okolí mnohem více turistů než před lety, ale není to zas tak hrozný václavák. Cestou jsme se míjeli se značkaři bajkového maratonu Drásal (takové Moravské Sudety), kteří obnovovali jeho značení. Musím před nastoupenou jednotkou pochválit pana syna, který vyšel v podstatě až do sedla pod Kelčák, pak to na chvíli zalomil v krosně, aby posilněn spánkem ušel dalších pár kilometrů cestou dolů. Samotná rozhledna je rozhodně parádní stavba a výhled z opravdu poctivě vysokého vrcholu je úžasný.
Výlet jsme začali trochu netradičně obědem. Nechali jsme dole ve Chvalčově auto a nahoru na Tesák jsme se vyvezli autobusem. A protože se blížilo poledne, tak jsme v místní tradiční restauraci spořádali pár kousků z místních kanců (se šípkovou a na smetaně) a teprve pak vyrazili vstříc dobrodružství.
Panorámata z rozhledny.
Přestože jsme začínali z hlediska nadmořské výšky celkem nahoře, tak cestou na Kelčák je potřeba vystoupat nejdřív na Čerňavu, následně pracně nastoupané metry sejít dolů a teprve pak začne stoupání na nejvyšší bod Hostýnek. Díky rozhledně je v okolí mnohem více turistů než před lety, ale není to zas tak hrozný václavák. Cestou jsme se míjeli se značkaři bajkového maratonu Drásal (takové Moravské Sudety), kteří obnovovali jeho značení. Musím před nastoupenou jednotkou pochválit pana syna, který vyšel v podstatě až do sedla pod Kelčák, pak to na chvíli zalomil v krosně, aby posilněn spánkem ušel dalších pár kilometrů cestou dolů. Samotná rozhledna je rozhodně parádní stavba a výhled z opravdu poctivě vysokého vrcholu je úžasný.
Rozhledna.