Podzimní akce na Vysočině včetně Márova prvního orienťáku

883× přečteno

Už po páté za sebou jsme vyrazili hromadně popíjet metlu lidstva někam do hor, letos poprvé směrem na západ - na Vysočinu. V počtu patnácti humanoidů (z toho tří minifikovaných) a dvou psích kamarádů jsme v pátek zabrali chalupu v Křižánkách, abychom ji pak zpustošenou v neděli opustili.

Pátek byl tradičně zasvěcen postupným příjezdům dle pracovní doby zúčastněných. Naše posádka z majáku dorazila na místo chvilku po poledni, takže jsme si zabrali největší pokoj, vytvořili v něm hernu (což děti nerespektovaly a hráli si nejraději v úzké chodbě u kuchyně) a vyrazili na průzkum okolí. Respektive nejprve vyrazil Mareček s panem otcem bez dohledu maminky, což mělo za následek nejen seznamovaní s trávou na dvorku, ale též seznámení se špinavým asfaltem, což se pan otec snažil rychle vyretušovat z Marečkova obličeje pomocí papírového kapesníku.

Mareček

Pan vlekař už v doprovodu maminky.

Během odpoledne dorazila ještě Libuš s Petrem (a invalidou Bárou), o něco později také Ivoš s kompletní rodinou (Tomík už má čtyři účasti na podzimních akcích) a během večerníčku jsme už byli komplet všichni. Večer jsme trochu snížili zásobu alkoholu, zahráli si i několik her a šlo se chrnět.

Sobota

Čirou náhodou se kousek od našeho ubytování konaly závody v orienťáku, takže jsme si sobotu zpestřili pobíháním po lese s mapou. Ráno jsem na otočku zajel odprezentovat (ve frontě na prezentaci jsem nebyl moc populární, přeci jen jsem prezentoval čtyři oddíly s nějakými nedoplatky) a před polednem jsme za slunečného počasí vyrazili do lesa.

Janča si nasadila na záda do krosny navigátora Máru a šla zesměšnit účastníky kategorie Příchozí (46. místo z 61 doběhnuvších), ve stejné kategorii si odbyla úspěšnou premiéru Peťa (38.) a bez problémů to zvládnul i Petr (33.). V hlavní ženské kategorii se úspěšně poprala s tratí Libuška (22.). V chlapech byl nejrychlejší Maňas (8.), s o minutu horším časem jsem zabral 11. místo a v závěru výsledkové listiny pak zůstal černý kůň závodu z Torpeda Libosváry (Pepa). Závod to byl vcelku pěkný, i přes omezený prostor jsme si užili nějaké delší postupy, podklad pod nohama byl místy dobře o držku (osobně mám radši trochu víc letecké terény).

Výlet ke strašidelné hospodě

Výlet ke strašidelné hospodě.

Odpoledne jsme si dali terénní výlet s kočárkem, dali si pivko v místním restauračním zařízení a přesunuli se na chalupu, kde už Petr žhavil oheň na opékání masa. To pak společně s trochou destilovaných jablek nebo německých bylinek dokreslilo příjemnou sobotní atmosféru.

Sledujeme večerníček

Sledujeme večerníček (foto Ivoš).

Neděle

V neděli ráno se nám podařilo poměrně rychle natlačit všechny věci do aut, popojet na místní náměstí a odtud se již husím pochodem vydat na dva skalní vrcholky - Čtyři palice a Milovské perníčky. Zpočátku mlhavá procházka lesem se v závěru změnila v krásný slunečný výlet, který jsme už jen s částí účastníků zakončili obědem na zahrádce jedné z restaurací.

Podzimní romantický pochod

Podzimní romantický pochod (foto Ivoš).

Úplně na závěr jsme pak už jen s Jančou a Marečkem zdolali stráň nad obcí, dali si kochačku na okolní kopce a do kešky umístili cestující americké novomanžele.

Část výpravy na vrcholu perníčků

Část výpravy na vrcholu Perníčků (foto Ivoš).

Fotky z víkendu jsou k vidění u Ivoše na rajčeti.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit