Po náročné Advantě jsme si dali jeden den oraz a v pátek jsme pak pokračovali na dalších závodech, které se konaly téměř za domácími humny. Tříetapová Cena Střední Moravy měla letos centrum ve Šternberku a hned na úvod nás čekal sprint v tomto kopcovatém městě. Start byl sice atraktivně umístěn do místního hradu, ale samotná trať mi už tak moc atraktivní nepřišla. Možná to bylo tím, že se mě v odpoledním dusném počasí běželo dost bídně. Hned na jedničku jsem minul boční schody (které v hůře čitelné mapě stejně vidět nebyly), pak jsme si dali dvě kontroly u místních snědých domorodců a následovala krátká smyčka v centru. Tím se možnosti centra asi vyčerpaly (proč?) a šlo se do parku. V mém případě téměř doslova, ale nahoru jsem to ještě nějak vyběh. V parku opět nic zajímavého, takže to vezmem zase do kopce. Na čtrnáctku přichází první (a bohužel zároveň poslední) volba postupu, která se dost podobá té v Letohradě. Opět je na výběr spodem nebo vrchem a i tady volím horní variantu a tentokrát to snad ani horší postup nebyl. Smysl kontrol 15. a 16. mi zůstává zahalen tajemstvím, takže nám kromě sběrky zbývají už jen dvě kontroly.
Tady se musím krátce zastavit - už se vám někdy stalo, že se blížil konec závodu, měli jste pocit, že to máte na háku, závěrečné kontroly jsou jasnačka a trochu jste vypnuli? Takže konkrétně na sedmnáctku o ulici dřív (a ještě jsem se pak dole divil, co se to tam připojuje zprava) a na osmnáctku jsem to pro změnu vzal až dolů k hradu, když jsem nějak nezaregistroval odbočku. Zkušený závěr. Poslední jsem překvapivě nebyl, ale zas tak moc k tomu nechybělo. Janče se dařilo o něco lépe (4.místo), i když pocit z běhání měla podobný.
9.7. - 2. Etapa: klasika
Zbývající dvě etapy měly centrum v Mutkově, což je asi 10km délkových a 500m výškových od Šternberka. V sobotu se běžela klasicky klasika a po pátečním zážitku na "sprintu" jsem se do místních kopců moc netěšil. A opravdu to moc veselé nebylo. Hned na jedničku jsem tentokrát předvedl neuvěřitelně dementní dohledávku, když jsem to kousek před kontrolou otočil, že už jsem moc daleko. K tomu bych chtěl jen poznamenat, že vývratů bylo v lese o něco víc. Na úvod jsem si tedy připsal čtyřminutový zářez, naštěstí ten den poslední. Stavitel se marně snažil z místního terénu vytřískat co se dalo, ale kde nic není, tam nic zajímavého nevymyslíš. Za zmínku stojí taky podivné rozmístění občerstvovaček, kdy jsme se napili hned na čtyřce, pak na šestce a potom už jsme se mohli leda tak cákat v potoce za desítkou. Připomínám, že v sobotu bylo pěkný vedro. Běžecky to byla opět dost bída (postup 7-8 byla hezká vycházka), takže mě dost překvapilo, že řada lidí na tom byla hůř než já (15. místo z 25). A to jsem si v lese celou dobu nadával, co jsem to za debila, že se hlásím do áček. Janča tentokrát poskočila na třetí místo, které jí patřilo i po dvou etapách.
10.7. - 3. Etapa: zkrácená
Stejně jako na Advantě se i tady běžela poslední etapa hendikepem, do kterého jsem se tentokrát o pár vteřin nevešel. Stavitel tratě doslova namotal v méně kopcovaté části než předchozí den a asi dal předsevzetí, že všechny kontroly musí být v zeleném, což se mu naštěstí u tří nepovedlo. Při pohledu mapy by mohl vzniknout mylný dojem, že to byl pěkný orienťák. Bohužel nebyl. Úvodních 8 kontrol byl pouze opruz s běháním rovně v zeleném, mapa mi v té části přišla dost slabá a málo detailní. Následoval přeběh 8-15 a konečně opět hustníková smyčka 16-19, která mě bavila o něco víc než ta první. Závěr trati taky nebyl vůbec špatný, hlavně proto, že jsem tam stáhnul (ten závod asi už popáté) borce, který startoval půl minuty přede mnou. Dlouhý finiš na sběrku jsme si rozdali ještě s jedním dřívěji startujícím kolegou, takže jsme alespoň utekli tomu předchozímu. I přes pomalý běh z toho bylo 9. místo v etapě a posun na celkové 10. místo. Janče, startující jako třetí v D21B, bohužel těsně unikla bedna. Pár vteřin za ní startující soupeřka, která byla celý závod ve větším/menším závěsu, totiž využila Jančino zaváhání kousek před cílem a uloupila bronz.
