15. Piškot Kap

1684× přečteno

Ač to číslo zní neuvěřitelně, tak po patnácté jsme se sešli u nás na chatě, abychom se trochu proběhli po lese, dali si nějaké to pivko s buřtíky a doplnili šatník o další tričko. Rok 1996 mně už připadá jako pořádná historie, však se můžete podívat na fotky, jací jsme byli mladí junáci. Kurnik šopa to to letí. Zamáčknem slzu a pustíme se do toho letošního ročníku. Letos to vzhledem k jubileu vezmu trochu netradičně a naservíruju i své myšlenkové pochody při tvorbě etap.

První etapa mě v hlavě ležela už asi rok. Pořád jsem přemýšlel, co udělat v tom "našem" lese, jak využít ten prostor se stromy. Uvažoval jsem o vytvoření bludiště z prostěradel (musel bych asi vykrást nemocniční sklad), ale v rámci zjednodušení jsem si řekl, že budou stačit provazy. Libuška dodá lana, zbytek doděláme tenkým provázkem. Taky se mělo jednat původně o denní etapu (nejspíš pivní), ale bylo mi jasný, že v noci to bude větší legranda, hlavně pro mně. Jak jsem řekl, tak se stalo. Asi za dvě hodinky jsem s pomocí čtverečkovaného papíru a piškotkrokového měřítka zmapoval stromy, doma jsem to asi za minutu pospojoval, další minutu jsem čáral trať a etapa byla hotová.

1.Etapa

Překvapivě ani nebyl problém s přípravou v terénu, navázané jsme to měli ve třech lidech asi za hodinku (díky děvčatům z Moravy a Slezska). V závodní praxi s tím nikdo moc problémy neměl a časy se pohybovaly od 6 (Kutloch) po 20 minut (Vorel).

Na druhý den jsem taky už delší dobu plánoval nějakou bojovku. Třebechovice i Frkotův les byly jasná volba, ty jsem chtěl nějak do Piškot Kapu zapojit už několikrát, ale podařilo se to až letos. Vezmem to ale po jednotlivých stanovištích. K přesunům mezi stanovištěmi sloužila následující mapa a cílem bylo vyluštit název dalšího stanoviště.

2.Etapa

1.Chata (cílem bylo složit mapu a přečíst text pod lístečky s kontrolami v pořadí tratě) - variant na úvodní rozřazení bylo víc (fotoorienťák, skorelauf), ale potřeboval jsem něco tak na 5minut, aby to moc nezdržovalo. Rozstříhaná mapa byla ideální, kdyby byly očíslované kontroly, tak by ani nebylo potřeba nic skládat (pokud by na to někdo přišel). Testoval jsem vícero velikostí mapy (8x8, 6x6, 5x5), zvolil jsem tu poslední, co bylo možné složit do 5minut.

2.Třebechovice náměstí - nápad nafotit domy na náměstí jsem viděl v nějaké polské orienťácké městské hře za dob našeho studování na východě. Původně jsem chtěl závodníky prohnat po městě víc, ale zbytečně by to zdržovalo. Tak se třeba do Třebechovic podíváte ještě někdy jindy.

2.Etapa

3.Oreb (Janča si s vybraným členem týmu zahrála pexeso, pokud prohrál, muset běžet 4km na další stanoviště a teprve pak se vrátit pro kolo) - Na Orebu jsem byl poprvý v životě a chtěl jsem, aby se tam podívali všichni, když už se tak ty Třebechovice jmenujou. Nápad s pexesem přišel v práci cestou na oběd. Plánoval jsem nějak využít piktogramy a pexeso bylo ideální, děcka na tom v zimě můžou cvičit znalost značek.

4.Bědovice, Frkotův les (linie) - asi už tři roky sem chci dát nějakou etapu a furt nic. Tak konečně letos to vyšlo. Linie bez dalších značek byla jasná volba, protože jediná mapa prostoru je už dost stará a hlavně ji nemám v OCADu. Délka byla šitá na kolo, nenapadlo mě, že to někdo poběží (kromě nás s Jančou, protože jsme při testu s sebou kola neměli).

2.Etapa

5.Štěnkov most (navigace jezdce pomocí vysílaček) - stanoviště vzniklo jako poslední (pár dní před závody), protože jsem dlouho nevěděl, co sem dát. Nějaký přelanění přes řeku (se tam pak budou věšet vodáci), nebo něco pověsit z mostu? Nakonec nevím jak jsme si vzpomněli, že jsou na katedře vysílačky a ideální místo bylo právě na loukách, kde je nejlepší signál. Takže nakonec výřez MTBO mapy a test navigace v týmu. Vysílačky jsme nejdřív testovali na Července (v řidší zástavbě dosah přes kilometr) a pak raději i v hutném listnatém lese v Pomoraví (dosah 300-400m). Bohužel už nedošlo na test samotné tratě.

2.Etapa

6.Kóta 271 - po víceméně neorienťáckejch úkolech už to chtělo i nějakou tu mapu a okolí kóty je díky vlnitejm vrstevnicím asi nejhezčí část mapy. Skorelaufek byl rychlá volba a aby to nebylo moc jednoduchý, tak jsem ho trochu upravil. Nakonec to v reálu opravdu zas tak jednoduchý nebylo.

2.Etapa

7.Chata u meandru - tohle stanoviště bylo vymyšlený jako první už někdy na jaře. Takovýhle krásný potok se využít musí a vůbec nevadí, že se na něm už běželo v roce 2004.

2.Etapa

8.Posed u lomu - tak tohle je podobnej případ jako Frkotův les. Už třetí rok dumám, co tady udělat za srandičku. Vždycky jsem si říkal, že by bylo dobry, kdyby všichni běhali dole v lomu a já je pozoroval ze shora. Trochu nám ale zatím ten lom zarostl, takže k pozorování byl nutnej posed. Na Hopově svatbě jsme uloupili jeden lampion a druhej den jsme to tam vyzkoušeli, jestli to bude nějak vidět. Překvapivě to z těch fotek trochu poznat bylo. Z lomu se valilo už do cíle.

2.Etapa 2.Etapa

Vzhledem k počtu 16 osob nám vyšly krásné 4 týmy, což zaručovalo, že se nebude muset na nikoho moc dlouho čekat. Úvodní skládačku rozlouskli všichni téměř nastejno a já jsem se přesunul do Štěnkova s vysílačkama. Na náměstí asi všichni bez problému a na pexesu si pak museli někteří chvilku počkat. V redukovaném pexesu (6x6) nakonec prohrál jen Boban. Linie asi nebyla úplná sranda, ale opět zvládli všichni. Na vysílačky dorazil první Hop tým po necelých 90minutách. Bohužel jsme nestihli testnout trať a tak jedna cesta v mapě navíc zkomplikovala hledání druhé ze tří kontrol. Když jsem usoudil, že už tam jsou všichni dost dlouho, tak jsem zavelel na třetí kontrolu a rázem byli všichni zpátky. Na kótě se podařilo Marťa týmu nalézt okamžitě kontroly s písmenky, které dávaly tušit, jaké bude další stanoviště a díky tomu si vybudovali již vítězný náskok. Na meandr jsem dorazil fotit těsně po příjezdu vedoucí skupiny. Vzhledem k počtu kontrol a délce textu bylo jasné, že ani tedy nebude potřeba určit přesně všechny kontroly. Lom už byl jen třešnička na dortu a nedělal asi nikomu větší potíže. Po necelých 3 hodinách na trati zvítězil Marťa tým (Marťa, Fanouš, Hans, Kutloch), před Hop týmem (Hop, Míra, Funík, Jiřík). V těsném závěsu následoval Bob tým (Boban, Lukáš, Karel, Veronika) a Lenka tým (Lenka, Vorel, Libuška, Zdeněk).


Vymyslet pivní etapu je poslední léta už taková nevděčná záležitost. Zkuste si to v duchu - udělejte zábavnou etapu, kde si každý dá zhruba 3 pivka, bude to hned u chaty, nebude to trvat moc dlouho a pravidla pochopí každý i po třetím exáči. Moje spása nakonec byla první a druhá etapa. Prostě provázky a tým. Svážeme tým. A pro lepší svázání zařadíme mezi povinnou výbavu opasek. No a pivní máme pro letošek vyřešený.

Pivní i v reálu vyšel pěkně, zpočátku nebylo jednoduché se ve čtyřech naučit běhat a probíhat mezi stromy, ale z hlediska pořadatele mě to pobavilo a to je hlavní kritérium. Tentokrát vyhrál Hop tým před Marťa týmem (rozlosování ale bylo jiné než dopoledne). Perličkou je, že v rámci Hop týmu vyhrál finále pivního sprintu i Boban. Tomu se říká týmová práce.


Letošní největší noční můra byla nakonec poslední etapa. Variant bylo několik (samostatná etapa v lomu, hledání analogií na obrázcích a na mapě) a ve středu před závodem mě v souvislosti s vysílačkama napadla modifikace hry Fantom staré Prahy - tedy takový lov na jednu osobu, která by v určitých intervalech hlásila svoji polohu (v tomto případě vysílačkou oblast na mapě). Vzhledem k malém dosahu vysílaček jsem to nakonec modifikoval do podoby honu po kontrolách, kdy bych nechával info, na jakou další poběžím. Tento nápad přišel v pátek na obědě, o půl druhé odpoledne jsem vytiskl mapy a ve dvě jsme už jeli na chatu.

Bohužel realita nedopadla podle představ a samotný závod skončil fiaskem. Příčin bylo několik: moc kontrol, můj velký rozestup před honci, schválně matoucí kontroly se stejným popisem. Třešničkou pak byla chybně roznesená druhá kontrola (vedlejší průsek), která to pohřbila úplně. Našla mě nakonec jenom Libuška, která pobíhala poblíž druhé kontroly tak dlouho, až jsem okolo probíhal do své druhé smyčky (viz. mapa). Limit byl naštěstí jen půl hodiny, tak jsme se aspoň trochu proběhli. Asi nemůže být každý rok jen posvícení. Jednou z variant ke zlepšení do budoucna by bylo třeba pravidlo, že je možné se pohybovat jen po cestách a melioračkách - potencionál tahle hra určitě má, třeba se s ní ještě někdy setkáme.

4.Etapa

Celkovým vítězem se stala Marťa o bod před Hopem. Na třetí místo poskočila díky vítězné poslední etapě Libuška, která získala stejně bodů jako Funík. Počasí vyšlo naprosto haluzově, jako vždycky.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit