Na sněžnicích v okolí Králického Sněžníku

Původním plánem bylo společně s Libuškou a Burákem navázat na loňský lyžařský výlet do Jeseníků a zdolat tentokrát masiv Králického Sněžníku. Protože jsem ale nesehnal pro Janču vhodná prkýnka, tak jsme se museli rozdělit na běžkařské družstvo (Libuška & Burák) a tým na sněžnicích, který jsem tvořil já a Janča. Ubytování bylo zajištěno v příjemné chatě nad Horní Moravou asi kilometr od hranice s Polskem.
V pátek jsme vyrazili vlakem z Červenky směrem na Zábřeh (zde jsme se setkali s druhou polovinou výpravy), Hanušovice a z vlaku vyskočili ve Vysokých Žibřidovicích. Buráci a zbytek vlaku pokračovali do Starého Města pod Sněžníkem. S delší chůzí na sněžnicích jsme neměli žádné zkušenosti, a tak jsem byl zvědavý, jak zvládneme dnešních více než 16 km, z toho 12 km čistě na sněžnicích. Úvodní dva kilometry po silnici jsme za slunečného počasí zvládli rychle a následoval několikakilometrový výstup na nejvyšší bod dne - kótu 1096 m. Vyhrnutá cesta na konci vesnice skončila a nezbylo než nazout půjčené klasické bambusové sněžnice české výroby. Zpočátku byl sníh ještě lehce zmrzlý, a tak se šlo velice dobře, postupem času však začal být trochu mokřejší a i chůze po rovině se tak stala solidním sportovním výkonem. Největší krizi jsem dostal v posledním prudším stoupáním na již zmiňovanou kótu 1096, kdy jsem byl opravdu úplně v řiti a v hodně hlubokém těžkém sněhu nešlo ujít více než 100 m v kuse. Takhle prošitej jsem opravdu už hodně dlouho nebyl. Zachránil mě až oběd na vrcholku, kdy jsem se zmátořil. Následoval první dnešní sjezd. Sestup po značce, která vedla volně lesem kolmo dolů na vrstevnice se ani jinak nazvat nedal. Po rovinatějším úseku přišel poslední páteční stoupák na sněžnicích okořeněný prakticky kolmým sjezdem do údolí. Na vzdálenosti 500 m jsme doslova spadli o 110 m níže. I když jsem si dvakrát lehnul do sněhu, tak to byl super zážitek. Pak nás už jen kousek dělil od Horní Moravy a zaslouženého pivka. Hospodu U Vendy doporučuju nejen díky výbornému nakládanému hermelínu nebo Šeráku za 15,-, ale i proto, že je z ní dobrý výhled na Králický Sněžník. Po pivku se nám už nikam moc nechtělo, ale ještě nás čekaly dva kilometry do kopce po silnici na chatu s domluveným ubytováním, kde už na nás čekali Buráci, Zubrovka a uvařená večeře. Buráci ten den vystoupali ze Starého Města na Kraličák a poté sjeli nad Horní Moravu.

V sobotu jsme původně plánovali útok na Králičák, ale přece jenom 20 km by bylo nereálných a i vzhledem k Jančiným krvavým patám a mému kolenu (které bezpečně signalizovalo jakoukoli chůzi do kopce) jsme se rozhodli pro bližší cíl - vrchol Klepý (1143). K tomuto geograficky významnému bodu (vrchol je hlavním evropským rozvodím - každá kapka dopadající přesně na vrchol si může vybrat, zda odteče do Severního, Baltského nebo Černého moře) vede cesta pouze z polské strany, a tak jsme nejdříve překročili hranici přes turistický hraniční přechod Horní Morava / Jodłów, nacházející se asi 2 km od místa našeho ubytování. Turistické značení v Polsku vyžaduje trochu více ostřížího zraku a postřehu než u nás. Cesta na Klepý (polsky příznačně Trójmorski Wierch) se tak spíše podobala hře "rozhlídni se po celém lese a najdi značku". V závěru cesty jsme už na ustavičné vyhlížení zeleného pruhu na stromě rezignovali a na vrchol dorazili pomocí systému "hlava mapa". Počasí nám sice oproti předpovědi dopřálo menší rozhled na všechny strany, ale raději jsme hned po menším občerstvení sestoupili po stejné cestě dolů. V lese byly patrné následky letošní tuhé zimy a stromy bez ulomené špičky byly spíše výjimkou. Buráci vyrazili tento den také na návštěvu k severním bratřím a jména Hanč a Vrbata jim, díky kvalitnímu přírůstku sněhu, na rtech zněla asi často. Večer se už projevila únava, Zubrovka moc neubývala, Hořká trochu jo, teplota v pokoji nepřekročila pátečních rekordních 32°C a šlo se brzo spát.

V neděli jsme vyrazili raději o něco dříve než v sobotu, přestože nás čekal spíše sestup. Buráci zamířili pomocí vleku v Horní Moravě zhruba v protisměru naší páteční trasy směrem na zastávku Vysoké Žibřidovice a my s Jančou jsme měli v plánu navštívit Králíky. Cesta byla v pohodě, šli jsme prakticky po spojnici míst, která jsme chtěli navštívit. Z vrcholků Veselky a Vyhlídky by byl jistě za dobrého počasí překrásný výhled na Králičák, Jeseníky i Orlické hory, ale takhle jsme si to museli domyslet. Na Hoře Matky Boží u Králík jsme se podívali do poutního kostela a křížovou cestou jsme sestoupili do Králík. V místním nejluxusnějším zařízení, hotelu Zlatá Labuť, jsme si dali oběd, pivko a tradiční pohár a naprosto přecpaní jsme došli na vlak do Prostřední Lipky. V Hanušovicích jsme odchytli Buráky a nedělním narvaným rychlíkem jsme dorazili do Červenky, nad kterou zářila asi rudá polární záře.

No a na závěr lze dodat, že příště už snad vyrazíme na vlastních sněžnicích, a že se můžete mrknout na kupu fotek.