Osoblažsko

Libuš sezvala opět všechny na výlet na sever. My jsme raději vyrazili už o den dřív, přeci jen se cesta do Slezska nedá podcenit - zvlášť když jedete přes Bruntál! Předloni jsme si takto prohlédli Ostravu, nyní nastal čas na průzkum odlehlejší části - Osoblažského výběžku a Krnova.

Paradoxem cesty do této exotické destinace byl fakt, že nám sem cesta trvala o půl hodiny méně než tradiční přejezd do Hradce. Pak si vždycky říkáme, proč sem vlastně nejezdíme častěji.

Průzkum jsme zahájili v Třemešné, kde nás Janča vsadila do podezřele úzkého vlaku a sama pokračovala autem. Úzký vlak alias Osoblažská Úzkorozchodná Dráha vede překvapivě do Osoblahy od roku 1898. Důvodem pro volbu úzkého rozchodu byly, jak jinak, peníze. Stavba vyšla o třetinu levněji než trať klasické šířky.

Výběžek

Vláček si to šine opravdu velmi pomalu hezkou krajinou. Na necelých dvaceti kilometrech projedete krásných 102 oblouků a trvat to bude téměř 50 minut. Hanácká Střela z Litovle do Olomouce je proti tomu šinkansen.

V Osoblaze nás vyzvedává opět Janča a jedeme se podívat do města.

Pokud jste někdy navštívili Vidnavu, Šluknov nebo Aš, tak máte představu jak asi vypadá Osoblaha.

Osoblaha

Náměstí v Osoblaze

Vždycky při návštěvě podobných míst přemýšlím, jak se tady lidem žije. Dokážu si alespoň přibližně představit život v nějaké zapadlé vesničce o pár rodiných domcích někde na horách v pohraničí. Ale pochopit realitu malého města s bytovkami a paneláky obklopujícími náměstí mi jde mnohem hůř. Legendární film Divoké včely to kdysi dokázal vystihnout dokonale.

Sobotní program jsme neměli nijak do detailu naplánovaný. Takže když Marek zahlédl v mapě bludný balvan, tak jsme k němu zajeli. Já si zase všimnul atypické dvouvěžové rozhledny Hraniční vrch, kterou jsem viděl kdysi někde na fotce a teď zjistil, že ji máme skoro po cestě. Janča nám pro změnu doplnila do program výjezd na Cvilín, poutní místo s rozhlednou nad Krnovem.

Osoblaha

V neděli jsme se přesunuli k Libuš. Podle předpovědi to vypadalo, že tradiční první jarní smažení na slunci tentokrát neproběhne. Nevím, zda se jedná o nějakou meteo-anomálii mikroregionu Bělá, ale opět bylo krásně.

Anička nachystala pro dopolední procházku super cestu za tajemným dračím pokladem. Dokonce nás drak, ukrývající poklad ve své sluji, celou cestu doprovázel (to jsme ale netušili, že je to drak). Cesta vedla drsnými úseky zahrnujícími hluboké bažiny, padlé pralesní kmeny i nory neznámých zvířat. Moc hezké to bylo.

Výběžek

Mohlo by se ti taky líbit

Zpátky na přehled