Původně jsme plánovali nějakou kratší dovolenou na jihu během podzimu, ale Janča od září ukončila mateřsko-univerzitní režim, takže jsem během července provedl rychlou rešerši, kam by se dalo zajet a vypadly z toho levné letenky do jihoitalského Bari. Následně jsem si vzpomněl, že diginomádi se chystají na podzim do nedalekého Monopoli a na superlativy s tímto městečkem spojené. Tím bylo vymalováno a mohli jsme se dva dny po Bobokapu vydat na cestu.
Na týden v létě nemá smysl platit kufr, takže jen s třemi příručními batohy jsme se vydali vlakem z Červenky do nedalekých Katowic, odkud náš názkonákladový let v podvečer odlétal. V polském industriálním centru doporučím pirožkárnu kousek od nádraží, kde jsme si solidně nacpali pupky. Let do Bari trvá zhruba 1,5h (tedy méně než cesta z Červenky do Hradce) a vzhledem k večernímu příletu jsme první noc raději přespali v hotelu kousek od nádraží v centru města.
Druhý den jsme si prošli celkem pěkné historické centrum Bari, byť bylo místy trochu víc turistů a když už se Marek asi podesáté dožadoval pláže, tak jsme nasedli na vlak a přejeli do Monopoli. Turistů rázem výrazně ubylo, moc pěkné historické centrum zůstalo a jako bonus písečná pláž přímo v historickém centru města, doslova za rohem od našeho střešního bytu. I když to byla opravdu malá a úzká pláž, tak plavat podél starých hradeb a koukat se u toho na pěkné město má vysoký faktor romantiky. A jako bonus byla velmi pozvolná s jemným pískem, takže Marek dosáhl v pohodě i dál od břehu.
Přestože jsme potkali párkrát jiné našince, tak v tomto koutě Itálie se rekreují hlavně čokoládově opálení domácí obyvatelé. Můj skromný odhad je 90% Italů versus zbytek světa, na davy Němců, Rusů nebo Poláků zapomeňte. Na pláži bylo hned poznat kdo je kdo a jakmile tam někdo svítil jak my, tak bylo jasný, že je odněkud ze severu.
Najdi sejra na první fotce.
Počasí bylo jednoduše přehledné a na rozdíl od Skandinávie se na něj stačilo podívat jen před odletem:
Aby nás někdo nepomlouval, že jsme si tam celý týden jen váleli šunky, tak jsme se přemohli a jeden den vyrazili na výlet do nedalekého Polignana (5 minut vlakem). Je to podobně velké městečko, které je známé díky vysokým útesům a jeskyním v nich vyhloubených. Kromě spleti úzkých uliček je tam také fotogenická kamenitá pláž s borci skákajícími z okolních vysokých útesů do vody.
Pokud by někdo chtěl poznat z okolí Monopoli více, tak poblíž je například jedna z největších evropských jeskynní - Grotte di Castellana nebo městečko Alberobello zapsané do seznamu UNESCO.
Polignano a Mare, než jsme sešli dolů byla už pláž výrazně plnější.
Gastronomicky bylo Monopoli rozhodně perfektní lokalita pro milovníky pizzy a mořských plodů. A navíc za velmi nízké ceny (pokud můžu porovnat se Španělskem nebo zbytkem Evropy). Vyzkoušeli jsme výbornou pizzu, pucce (něco jako hambáč), foccacie (pro změnu slaná buchta trochu připomínající pizzu) i tatarák z mečouna a krevet (což byl trochu fail, příště si nainstaluju italský slovník o něco dřív).
A jaký je výsledek experimentální dovolené? Bylo to příjemný, ale shodli jsme se, že dva týdny bychom u moře nedali. Měl jsem trochu hrůzu z přeplněných pláží, srpen je v Itálii na rozdíl od července hlavní sezóna, ale nakonec to bylo vcelku v pohodě a místa bylo dostatek. Po několika letech na jihu to vidíme příští rok na nějakou severnější destinaci. Což nemusí být nutně Skandinávie. Jinak Monopoli můžeme určitě doporučit, pokud chcete vyrazit na romantickou dovolenou, ideálně mimo sezónu, tak je to ideální místo. Z Prahy nebo Katowic tam létá WizzAir za pár korun (zpáteční do 2000 Kč/os.) a mimo sezónu tam moc turistů nepotkáte. Pro hledání ubytování můžete využít Lucku Čembálovou, která se na toto město specializuje.
