Bobo Kap vol.2

28× přečteno

Bobo Kap: závod, kde znalost terénu vítězí nad počtem naběhaných kilometrů! Takové by mohlo být motto tradičního prázdninového provětrání na chatě v Bělči. Bobanův pořadatelský tým nám letos opět naservíroval čtyři vymazlené etapy se sníženou schopností orientace. A opravdu mě to hodně bavilo.

V pátek v noci jsme otestovali schopnost držet se načmárané linie a cestou neminout kdesi umístěné kontroly. Čínské světlo za pětikilo mi poskytlo solidní šajn, se kterým jsem se prolinioval až k druhému místu v etapě.

Bobo Kap vol. 2

Při sobotní klasice jsem se štěstím docvakl Hopa, se kterým jsme pak doputovali celý komboskorelauf. Odpolední Zdeňkův pivní sprint jsem pro změnu proletěl v závěsu za Lyžníkem. Pivní sprint měl mimo jiné výborný taktický prvek - na některých kontrolách byl lahváč a kdo chtěl, tak ho mohl vypít a z času se mu pak odečetly 3 minuty. Jinak bylo klasické pivko na úvod a pak jeden lahváč v cíli. Já jsem volil konzervativní variantu nebrat lahváče po cestě a raději se soustředit na finiš, což mi přineslo sice první místo na doběhu, ale celkově mě přeskočili Vrabec s Hopem, kteří měli odečet za pivko na trati.

Bobo Kap vol. 2 - mapy

Mapy všech etap.

Neděle patřila závodu s migrujícíma kontrolama. Tam konečně přišla správná chvíle na pořádný blikanec, kdy jsem na první kontrole opustil balík a zkoušel marně stihnout kontrolu, která stihnout nešla. A hlavně která byla naprosto k ničemu, i kdybych ji dohnal včas. Pak už jsem jen posbíral pár jednobodovek a na závěr se trochu zapotil do cíle. Celkově z toho bylo pěkné druhé místo za Hopem, za rok by mohl zase uspořádat nějakou etapu a třeba konečně cinkne zlato.

Bobo Kap vol. 2

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit