Most přes minulost - Puento Nuevo
Výhoda couráku do Rondy (rychlostně a komfortem něco jako Pendolino) od svižných vlaků (AVE, Avant) je, že trať vede z Malagy většinou nad zemí, nikoliv jen tunely (jak jsme si vyzkoušeli před lety cestou do Cordóby). Během dvou hodin cesty je na co koukat: po prašných kaktusech v okolí Malagy se projíždí skalním městem El Chorro (místní lezecká mekka) a závěrečná hodinka pak vede příjemnou krajinou (vápencové skalky, olivovníky, sady).
Park.
Do Rondy jsme dorazili v pravé poledne a jako první cíl si stanovili uloupit nějaký oběd. To je ve Španělsku trochu problém, protože hodně restaurací otvírá až po 13h, případně nenabízí do té doby denní menu. V turistických destinacích to naštěstí zas tak moc neplatí (resp. existují výjimky), takže jsme byli úspěšní.
Vyhlídka, při pohledu odjinud poměrně vzdušná.
Mladého sokolíka jsme po obědě nechali trochu vyvětrat v parku, pak jsme ho šoupli do manducy na odpolední spánek a šli si projít město. Odhadovaná koncentrace 5,3 jap/m2 (Japonců na metr čtverečný) naznačuje, že je Ronda opravdu hodně turisticky zajímavé místo (pro srovnání Malaga 3,2 jap/m2, Olomouc 0,1 jap/m2, Praha 6,1 jap/m2 a nakonec Tokio neuvěřitelných 36,7 jap/m2).
Most a baráky.
Hlavní atrakcí je vysoký skalní útes, na kterém je město zčásti vystavěno a hluboká rokle místního potůčku, která město rozděluje a nad kterou se tyčí velký most, který si všichni musí vyfotit (ideálně selfie varianta, aby byl vidět co nejméně). Jinak je tam dost příjemných zákoutí, parků a občerstvoven, takže každý si tam může najít to svoje. Márovi se například nejvíc líbil červený jeřáb spravující střechu.
Červený jeřáb v pravé části.