Atletické běhy do vrchu

Jak je zvykem u hokejových mužstev, před důležitým zápasem je třeba odjet do nějakého motelu za město, trochu potrénovat a v klidu si připravit taktiku na nadcházející zápas. V našem případě se daly najít drobné rozdíly. 1. nejsme hokejisté, ale lampioni, 2. nejeli jsme do motelu, ale k nám na chatu, 3. neprobírali jsme taktiku, ale měli jsme sud, 4.nečekal nás důležitý závod, ale kraják na Prázově Boudě, 5. a kromě Kuby jsme nijak netrénovali. Místo karbošneků s ionťákem jsme si radši dali buřta s pivem a po zlatém hřebu večera, kdy sousedovic malý Mirek spálil starší polštář, jsme se postupně vydali na kutě. Ráno to sice u ohniště vypadalo, že jsme neměli buřty, ale slepici, ale snad si toho babička nevšimne :-). Druhý den jsme si na shromaždiště donesli vlastní sud, abychom místním trošku snížili tržbu a pomalu jsme museli i do lesa. Holt, všichni tam jednou musíme. Naštěstí to tam už nevypadalo jako loni, dalo se totiž i běhat, což bylo to hlavní k úspěšnému zvládnutí závodu. Pár kontrol bylo pro ztížení trochu zašito, ale jinak nebylo v lese co řešit. Několik postupů s volbou se sice našlo (H21A na sběrku, H21C 4.kontrola), ale i cestovek jsme si užili dost. Po menší pauze se mi v lese ale moc líbilo, hlavně proto, že jsem šel prakticky bez chyby, ale i proto, že bylo hezky a občas jsem zahlédl i nějaká ta panorámata.

Mohlo by se ti taky líbit

Zpátky na přehled