Předvánoční Rychlebské hory - Skála smrti

Poslední předvánoční víkend jsme byli domluveni s Buráky, že vyrazíme někam na pár dní na Slovensko. Buráci chtěli testnout skialpy, takže vhodných lokalit nebylo mnoho. Ve výběru nakonec zůstaly Nízké Tatry, kde však uzavření kamenné chaty na Chopku prodloužilo již tak dlouhý úsek po hřebeni, který bychom na sněžnicích asi nedali. Z výpravy jsme tedy vycouvali (Buráci vyrazili) a výsledkem byl nakonec pouze jednodenní výlet do našich oblíbených Rychlebských hor. Cílem našeho nedělního výletu se stalo osamělé skalisko nazývané Skála smrti, nacházející se na Vysokém hřebeni mimo dosah značených i jakýchkoli jiných cest.

Přímým vlakem jsme se přesunuli do Horní Lipové, odkud jsme po modré nastoupali nutné výškové metry do sedla Tři studánky. Odtud to je již kousek na západní rozsochu Lví hory (1024), kde jsme byli již letos v únoru na sněžnicích. Na vrcholku jsme opustili značenou cestu a vydali se po hřebeni hledat Skálu smrti. Po relativně nezáživném začátku se začaly objevovat první skalky a za chvíli jsme stáli pod nejvyšší skálou v okolí - Skálou smrti, nebo prý také Slunečními kameny (trochu rozdíl). Z úzkého hřebene byly naprosto fantastické výhledy jak na Medvědskou hornatinu nad Jeseníkem, tak na zalesněné Rychlebské hory. Ideální místo na založení keše...

Po hřebeni jsme pokračovali stále dál, cestou bylo mnoho dalších překrásných panorámatických míst. Konstatování, že jsme za celou dobu výletu po hřebeni nikoho nepotkali, by bylo opět nošením dříví do lesa.

Sestupová cesta byla poněkud komplikovaná, neboť jsme nezachytili boční hřeben, po kterém jsme měli scházet (což jsme samozřejmě netušili). V domnění, že scházíme směrem do Vápenné, jsme se najednou objevili v Nýznerově, asi 3km od Žulové. I taková drobná orientační chybka se mistrům stává.