Letecký den

958× přečteno

Po kratší běžecké abstinenci jsem se rozhodl snížit sebevědomí některým oddílovým kolegům a vyrazil jsem na béčka, které pořádali pardubáci na rozhraní Železných hor a Českomoravské vysočiny. Les byl typicky pardubický (vodoteče, vodoteče, cesta, vodoteče) na typické pardubické mapě (styl Majora Nožičky nemusím popisovat). Shromaždiště bylo na posečené (ale neshrabané louce), z čehož měli jistě největší radost naši oddíloví alergici. Závody to byly takové klidné a tiché - což bylo nejspíš tím, že chyběla zvuková aparatura a tedy i sytý Béďův hlas. Protože jsem startoval o něco později (naštěstí ale ne okolo 200 jako někteří šťastlivci), tak začnu nejdříve bufíkem, který nebyl špatný, ale s naším megasuperhyper bufetem "U Klokana" se samozřejmě rovnat nemůže. Závod to byl pekelně rychlý, chodilo se prakticky stále rovně a člověk si musel hlídat odběhy od kontroly, směr a při dohledávce vyhlížet lampion. Závod se mi teda celkem líbil, i když jsem občas pokazil odběh, místy nedržel směr a netrefil i nějakou dohledávku. Moje kategorie H21C to ani neměla moc dlouhé a tak jsem byl z lesa za necelých 70 minut zpátky. Napráskal jsem to i Staroušovi, který má poslední dobou nechutnou fazošku, jen vítez (?) Blažič mi dal sedmiminutovou lekci. To se mu to běhá, když běhá :-) Na nedělní závod nejedu, a tak moje další lesní abstinence bude trvat až do krajského přeboru.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit