Author Šela Marathon - Epizoda III.: Piškot vrací úder

1000× přečteno

Po loňském ročníku, kdy jsem na tomto 90km dlouhém bajkovém maratonu pěkně vyhnil a do cíle dorazil chvíli před limitem (a 80 míst od konce), jsem doufal, že by tomu letos mohlo být jinak. A to se opravdu podařilo. Díky suchému jarnímu počasí jsem stihl najezdit něco přes 650km (na rozdíl od loňských 90km) a i trať se stala více jezdivou i pro méně technické typy jako jsem já. V sobotu ráno jsme na Helfštýn vyrazili tradičně s Petrykem, kamarádem Česťou a dvoučleným dívčím maturujícím doprovodem. Medard už delší dobu na sobotu nesliboval nic pěkného a zase se nemýlil.

Letos byla opět možnost startovat ve dvou vlnách, Petryk s Česťou se zařadili do první a já jsem si počkal na druhou, kde měli startovat dle propozic především "jezdci druhé poloviny startovního pole a pohodáři". Nevím přesně do jaké kategorie se zařadit, ale letos jsem se snažil brát závod více pohodově, zbytečně jsem se nikam nehnal a paradoxně jsem si tak výrazně vylepšil svůj nejlepší čas.

V první vlně vystartovalo odhadem tak 600 lidí a se zbývajícími zhruba 250 jsem v 9,20 vyrazil na trať. Přestože téměř současně začalo pršet (nebo spíše poprchávat), tak v prvním sjezdu jsem měl co dělat, abych v prachovém oblaku viděl na cestu. Déšť provázel téměř celý závod, ale nejednalo se o nic dramatického a alespoň se tolik neprášilo. Na 12km se překvapivě neutvořil špunt a místo tradičního turistického pochodu až na hrad jsme letos celý úsek jeli. Zde jsme po hodince jízdy prolétli všechna nádvoří, projeli se okolo hradeb a hurá dál. Asi na 20km následovala moje tradiční držka, kdy se přední kolo nějak moc smýklo v prachu, ale která naštěstí byla ten den poslední. V polovině trasy jsem podle času už věděl, že to letos bude dobré. V půlce druhé části, kde se pole již příjemně roztrhalo, se najednou napojili borci z krátké 54km trasy, kteří startovali ve 12 hodin. Kilometrový rozdíl byl celkem dost znát a kolem mně se to jen míhalo. Hajzli. Pěkně mě štvali.

Závěr jsem už jel výrazně pomaleji, ale nakonec až do cíle bez křečí. Do cíle na Helfštýně jsem dorazil po 5h a 43 minutách, čímž jsem zhruba o 20 minut vylepšil svůj rekord z roku 2005 (a o 2 hodiny z roku 2006). Výsledkově jsem splnil předpoklady pro druhou vlnu a zařadil se 475. místem na začátek druhé poloviny startovního pole. Petryk si také výrazně vylepšil čas (5:17, 319. místo) a Česťa v závěru trochu ztratil, ale i tak zajel 5:30 a 405. místo. Pro orienťáky ještě jedno zajímavé jméno - Richard Klech 5:18 a 329. místo.

Po loňském umíráčku jsem to letos Šele trochu vrátil, uvidíme, jak se mi bude po dvou letech dařit za 14dní na Silesia Maratonu v Opavě.

Fotky zatím nejsou, tak jen dvě od profíka - já ve sjezdíku u hradu a Petryk na hradě.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit