Chór Alexandrowa

969× přečteno

Minulý týden se v Lublinu nic zajímavého nedělo. Asi to bude tím, že jsem jel ve středu navštívit domov. V úterý večer jsme ještě zavítali na koncert Chóru Alexandrova do lublinské Haly Wystawowe. Už v trolejbuse nám byl podezřelý zvýšený výskyt osob důchodového věku, který kulminoval samozřejmě přímo před halou. Člověk by nevěřil, kolik mají staří lidé energie, pokud se chtějí dostat na koncert své oblíbené kapely. Někteří otrlejší důchodci měli dokonce nějaké řeči na mladší ročníky a posměšně se nás ptali, zda jsme si nespletli koncert a že dnes se nebude žádný rock konat. Po několika minutách jsme se protlačili do haly a zaujali místa v 49. řadě (která nebyla poslední). Trochu jsme alespoň snížili věkový průměr návštěvníků koncertu, který se pohyboval kolem 100 - 105 let. Jarda opět provokoval se svými kostičkatými kalhotami zn. Rejoice, které silně kontrastovaly s šedými tesilovými obleky z šedesátých let (retro asi frčí). Alexandrovci, jako zkušení muzikanti, nechali vyprodanou halu chvíli čekat, ale pak spustili a nadšené publikum je už nechtělo pustit. Fanoušci vždy již od prvních tónů poznalo o jakou vypalovačku se jedná a tleskalo do rytmu. Vystoupení to ale bylo opravdu vynikající, zvláště taneční čísla byla famózní. V polovině koncertu jsme málem odešli, než jsme pochopili, že se jedná o přestávku. Důchodci se spokojeně ovívali rudými knížkami a nemohli se dočkat druhé části. Tam chlapci v uniformách ještě přidali a tak se s nimi publikum loučilo ve stoje. Tak skončila polská část jejich turné a Sašovi chlapci poté pokračovali do neslavnější koncertní síně světa - newyorské Carnegie Hall.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit