Killarney
Ve městě samotném toho kromě jedné ulice (jednoduše nazvané Main Street) k vidění moc není, ale už na okraji města začínají rozsáhlé parky, které končí u několika velkých jezer. Na břehu jezera je hrad i zámek, můžete zajet lodí k zřícenině středověkého opatství na jednom z ostrovů, projet se drožkou nebo se ztratit v částech parku připomínajících prales. Pokud vyrazíte mezi místní, tak se připravte na polštinu, která tady zní na každém rohu. Poláci jsou v Irsku nejpočetnější menšinou a je to znát.
Ring of Kerry
Největší atrakcí tohoto regionu je asi 180 km dlouhé kolečko podél pobřeží tzv. Ring of Kerry. Je to velmi populární trasa, v sezónně obsypaná turisty, ve všední den začátkem června to bylo v pohodě. Po cestě je mnoho odboček k hradům, plážím, jezerům nebo vyhlídkovým místům. My jsme si vybrali jen několik z nich a i tak jsme na okruhu strávili celý den.
Naší první zastávkou byla prehistorická pevnost z doby železné a nedaleké zbytky hradu Ballycarbery. V nedalekém městečku, jehož jméno není snadné vyslovit a které jsme úspěšně zapomněli hned po jeho opuštění, jsme se zastavili na oběd v patrně tradiční irské hospodě. Z dětského menu mě zaujaly párky s hranolky, oni tady hranolky jedí v podstatě ke všemu.
Prehistorická pevnost Cahergal, na pozadí u moře hrad Ballycarbery.
Další zastávkou byl ostrov Valentia, kde jsem hlídal spícího Máru v autě, zatímco Janča s Bobem prošli krátký okruh na mysu Bray Head. Informační tabule byly věnovány památce podmořského kabelu, který byl odsud kdysi natažen až do Ameriky a vytvořil první spojení mezi Evropou a novým kontinentem. Z nedalekého městečka Portmagee pak vyjíždějí výletní lodě k ostrovům Skellig, které jsou zařazeny mezi památky UNESCO a kde se natáčely poslední díly Star Wars (takže se v místním muzeu můžete vyfotit v nějakém kostýmu). My jsme si tuhle taškařici nechali ujít a pokračovali dále po okruhu až k plážím u městečka Caherdaniel.
Sice jsme sebou neměli plavky (nenapadlo nás, že by v Irsku bylo na koupání), ale i tak jsme se nakonec do moře vlezli. Přeci jen kombinace krásné pláže a poměrně teplého počasí k tomu vybízela. Kousek od pláže byly také ruiny středověkého opatství, Irsko má opravdu parádní středověkou atmosféru i při koupání.
Závěr okruhu patřil přejezdu přes hory a vyhlídce Ladies View kousek nad Killarney. Je zde pěkný letecký výhled na horské údolí se soustavou propojených jezer.
Gap of Dunloe
Poslední den před odletem jsme zajeli na jeden z nejvíce populárních výletů v turistických letáčcích - procházka po horské silnici Gap of Dunloe. Údolí se nachází jen pár minut jízdy z Killarney a kromě velkého množství turistů a vozíků tažených koňmi nabídne také několik fotogenických jezer, staré mostky a krásné hory.
V rámci organizovaného zájezdu je možné se na začátek zavézt autobusem, celým údolím projít až k jezerům nad Killarney a do města se vrátit lodí. My jsme to zhruba po 5km otočili a vrátili se zpět na parkoviště k autu stejnou cestou. Celý den pěkně smažilo slunce, takže jsme byli taky trochu přismažený.
Jak se jezdí vlevo
V Irsku se stejně jako ve Velké Británii (a dalších zemích) jezdí vlevo. Měl jsem z toho celkem dost bobky, ale nakonec to tak hrozné nebylo. Kromě nezvyklého hlídání si odstupu od levého okraje silnice první den, kdy jsem párkrát lehce otřel gumy o obrubáky, to šlo. S odbočováním do správného směru, s nájezdy do kruhových objezdů nebo s předjížděním jsem problém neměl. Přeci jen byl okolo vždy nějaký provoz a v autě jsme si pro dobrou náladu stále opakovali "vlevo, vlevo". Na řazení druhou rukou si po chvíli zvyknete, byť třeba při nějakých rozjezdech řadíte o něco pomaleji. Někdy bývá přehozená páčka blinkrů a stěračů, naše Toyota to měla naštěstí stejné jako u nás. Asi po třech dnech vám už jízda vlevo přijde přirozená, takže po návratu domů to chce zase trochu pozornosti uvyknout na pravou stranu.
Galský fotbal
V místních hospodách měli všude vyvěšené plakáty a dresy místních fotbalových hvězd a nešlo si nevšimnout, že se tady asi hraje trochu jiný fotbal. Pak jsme měli možnost sledovat trénink i zápas na hřišti místní školy, na které jsme měli výhled z našeho ubytování. Galský fotbal je jakýsi kříženec klasického fotbalu a ragby, hraje se na normální fotbalové brány doplněné o protažené tyčky jako v ragby. Víc vám asi napoví následující video.