Družstevnické mistrovství

1486× přečteno

Poslední mistrovský víkend v orientačním běhu se odehrál kousek od mého nového domova, takže nebyl důvod k absenci. V sobotu jsem tedy na rozdíl od šestice nejlepších oddílových kolegů absentoval, přeci jen mistrovské štafety nemůže běhat kdejaký hejhula co udrží buzolu na palci, ale na nedělních družstvech byl již i pro mne ring volný. Sedmičlené smíšené štafety patří mezi nejpopulárnější závody, takže není divu, že jsme letos dali do kupy čtyři nabité formace.

Já jsem dostal důvěru ve třetí z nich, společně se Zdeňkem a zkušenými matadory Bobem a Mírou (+ samozřejmě tři děvčata k tomu). Poslední dva jmenovaní chlapci bivakovali ze soboty na neděli u nás (společně s Karlem), takže jsme mohli udělat předzávodní brífink. Na brífinku jsme nejprve demokraticky rozlosovali 3, 5 a 7 úsek (ano, Bob vyhrál ten nejdelší) a poté jsme u burčáku a vínka stanovili tři cíle pro nedělní závod:

  • nestartovat v startu hanby
  • nedostat úsek od našeho prvního družstva
  • dát úsek našemu čtvrtému družstvu

Jak je vidět, nekladli jsme si zrovna malé cíle, na druhou stranu nebyl po pár skleničkách vína žádný cíl nedosažitelný.

V neděli ráno jsme družstevní cíle sdělili i zbytku týmu a u hájovny uprostřed lesa se mohlo startovat. Na první úsek jsme nasadili naše nejrychlejší želížko a to nezklamalo - Zdeněk přinesl 39.místo (z přibližně 60 družstev) se ztrátou osm minut na naše "áčko" a pěkných dvanáct minut před "déčkem". První z našich Terez nás na druhém úseku posunula o sedm míst kupředu a přišel jsem na řadu já.

startuju do lesa

Naběháno mám letos solidně - nejvíc za posledních 5 let (což ještě neznamená, že je to nějak hodně), takže jsem se sedmikilometrového úseku nijak nebál. Jednalo se spíše o běžák, což mi poslední dobou z pochopitelných důvodů úplně nesedí, ale podobně dobrý pocit z běžecké složky jsem už dlouho neměl. Jedinou záludností byl postup před diváckou kontrolou, který byl ještě dost ovlivněn nalosovanou farstou. Já jsem vzhledem ke své farstě volil jednoznačně postup zleva, bohužel jsem ale nepřesně přečetl vsrtevnice a šel jsem příliš vlevo. Jinak to bylo kromě dohledávky jedenáctky už s prstem v nose, opravdu nebylo v lese nad čím přemýšlet. Do cíle jsem donesl pěkný 29. flek.

mapa

Dále následovala série vyrovnaných výkonů Eliška (29.), Míra (30.), TeTe (28.) a Bob (konečné 29. místo). Z našich cílů se nám podařilo splnit dva - nestartovat hanba startem (asi o 8 minut) a nedostat úsek od našeho áčka (o 3 minuty). Říznout úsek čtvrtému družstvu nevyšlo i přes značný náskok. Je aspoň vidět, že ani v "déčku" za nás neběhají žádný vořezávátka.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit