Vizovické kopce u Olomouce

1625× přečteno

Za překvapivé pořadatelské taktovky Vizovic se v Radíkově uskutečnil trojzávod českého MTBO poháru. Závodilo se tedy v téměř domácích terénech, až mě překvapilo, jak jsem některé pasáže poznával (přestože jsem byl na kole na Kopečku naposledy před dvěma lety). Zatímco to bylo všechny tři závody mapově bezproblémové (drobné chybky se i u mistra tesaře našly), tak fyzička si naopak vzala na víkend dovolenou. Ogarům z Vizovic se totiž podařilo přenést svoje kotáry z Valach až na Hanou, a tak byly štafety i free order především o síle v nohou. Že bych, podobně jako před dvěma lety v Bruntále přišel na to, že bez tréninku to nejde?

Sobota 25.6. - sprint

Závod ve sprintu byl asi ten nejvíce pozitivní zážitek z celého víkendu. Dvacet minut valit na kole ještě vydržím, i když závěrečný výjezd ke sběrce byl dost na krev. Samotná trať byla poměrně dost jednoduchá, především proto, že zvolený terén nenabízel moc možností k mapování (sice je kolem ZOO v lese pěšin dost, ale pořád je to na můj vkus moc malý chaos). Větší problémy mohly tvořit všudypřítomné kořeny, které místy brzdily provoz.

mapa sprint

Sobota 25.6. - štáfle

K odpolednímu závodu štafet jsem nastoupil společně s duem Jedličků M&L a s velice zavazujícím startovním číslem 3 (první štafeta Véna-Jedla-Chmelda měla dokonce jedničku!). Měl jsem na starosti druhý úsek, který mi Mára předal zhruba někde uprostřed startovního pole. Trať nás trochu zamotaně opět provedla blízkým okolím ZOO a trochu zbytečně jsme se i naskok podívali na okraj Tovéře, abychom odtamtud opět vyjeli zpátky nahoru. Volba postupů nebyla opět nijak zásadním faktorem úspěchu. V závěrečném pytlíku jsem trochu (no dobře, trochu víc) vytuhnul, ale do cíle jsem se nějak dostal. Za zmínku stojí dokonalá vyrovnanost naší štafety, kdy jsme všichni tři zajeli časy v rozmezí 30 vteřin. První štafeta zajela velice pěkné 4. místo, třetí pak 21. místo. Dívčí trio Svobodová - Jedličková - Jedličková obsadilo 7. flek.

mapa štafety

Neděle 26.6. - free order

Volné pořadí kontrol se v Českém poháru jezdí jen jednou ročně, takže to pro mnoho lidí byla malá premiéra. Já jsem si jej vyzkoušel před čtyřmi lety ve Zlíně a celkem mě to tehdy bavilo. Letos by mě to taky bavilo, kdybych měl najeto. Najeto jsem neměl, ale i přesto mě to bavilo, i když by mě to bavit vlastně nemělo. Bavil mě teda jen první okruh, ten druhý mě nebavil. A s nikým jiným jsem se nebavil, jestli ho to bavilo.

Tento netradiční závod se jel letos netradičně s výměnou mapy, což nebylo vůbec na škodu. Zatímco v prvním okruhu bylo na výběr několik variant (102-103-104-117-116-105 versus 104-103-102-105/107), tak v druhém existovala v podstatě pouze jedna (vzít či nevzít 124 jako třetí), což je u volného pořadí trochu škoda. Už na výměně mapy jsem byl řádně prošitej, ale to co pak následovalo jsem už dlouho nezažil. Tak nějak jsem očekával, že druhé kolo nebude úplně krátké, ale že se podíváme dvakrát dolů (Tovéř a Dolany) mě dostalo. Nakonec jsem se do cíle nějak doploužil, ale mezičasy z druhého okruhu hovoří poměrně jasně. Nejdražší polovičce se naopak dařilo více než dobře a poprvé se podívala na stupně vítězů a za třetí místo přispěla do domácnosti sadou tří piv z Litovle. bedna D21B

 

Do map z FreeOrderu jsem dokreslil k naznačenému pořadí ještě fialově reálné postupy (tam, kde by to mohlo být nejasné). Nějaké pitomosti na postupech tam jsou, ale s celkovou volbou pořadí kontrol nemám problém.

mapa 1

mapa 2

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit