Maďarský double

1748× přečteno

Hned první kolo Českého poháru v MTBO zamířilo opravdu hodně jihovýchodně - do Maďarského univerzitního města Veszprému, kousek od Balatonu. Některé bajkery možná odradila vzdálenost, v reálu to ale nic zas tak dramatického nebylo, cesta nám trvala necelých 4,5 hodiny i s návštěvou benzínky a nákupem maďarské virtuální dálniční známky. Stejně daleko to máme do Plzně či Liberce. Hlavním lákadlem byl především terén, výrazně odlišný od toho, co známe z domova. Už zveřejněná mapa slibovala nevšední bajkový a především orienťácký zážitek.

V sobotu ráno jsme vyráželi zhruba v sedm ráno a jak se později ukázalo, bylo to zbytečně brzo. Na místo jsme bez problémů dorazili kolem půl dvanácté. Start byl o půl druhé, ale většina z nás startovala až po čtvrté hodině. Na shromaždišti tedy bylo nutné přežít několik hodin pod pálícím maďarským sluncem, se kterým se nešlo pořádně domluvit.

Závody byly současně zařazeny jako World Ranking Event, Maďarský pohár, Český pohár, Slovenský pohár a Chorvatsko-slovinský pohár. Dle startovní listiny bych odhadnul národnostní složení na Československou většinu a několik národnostních menšin jako byli místní Maďaři, Rakušani, Lotyši nebo Italové. Terén okolo byl opravdu jakási zvlněná step s rozptýlenými stromy a protkaná velkým množstvím pěšinek vyježděných od motorek. Místní specialitkou a jedním z lákadel bylo pravidlo, že je možné jezdit i mimo cesty, tudíž to vypadalo spíše na klasický orienťák než na bajky.

Po loňsku jsem nevlastnil žádnou licenci, žádost o divokou kartu do béček byla zamítnuta a tudíž na mě zbyly pouze céčka. Cílem víkendu bylo tedy alespoň jeden závod vyhrát a posunout se ihned do béček. Tento plán jsem splnil hned dvojnásobně, ale pojďme popořadě.

Sobotní krátká byla nakroucená spíše v otevřeném a polootevřeném terénu a nakonec nebyla zas až tak obtížná. Závod nebyl ani tak o volbě postupů, jako spíše o důsledném mapování. Stačila krátká nepozornost a byli jste v háji. Já jsem naštěstí zmíněný háj navštívil pouze jednou a nechal tam něco přes minutu. Snažil jsem se do toho trochu opřít a vyšlo to - B licence byla na světě. Vyhrál jsem o dvě minutky a hned jsem byl před nedělní klasikou mnohem klidnější.

H21C sobota

Janča měla v D21A o něco delší a těžší trať než já, přesto nezajela vůbec špatně. Škoda velké chyby hned na první kontrolu, jinak to mohlo být do desítky (17.místo). Ve stejné kategorii bojovala také Helča (27. místo). V céčkách si svoji premiéru odbyli Boban (12.) s Vorlem (23.). Lukáš (4.) to po přechodu do juniorů nemá už tak jednoduché a Ury (39.) bojoval hlavně s defektem. Jediný eliťák Véna zajel solidní 45. místo.

Večer jsme vyrazili do víru šedesátitisícového velkoměsta na večeři a případně na následnou akci ve studentském klubu spojenou s vyhlášením výsledků. Cestou Boban přepadl domorodý bankomat a vymámil z něj 15000 forintů, což byly dvě bankovky v hodnotě 10000 a 5000 HUF. Přesto jsme asi nevypadali jako pracháči, protože obsluha v nedaleké solidně vyhlížející restauraci k nám moc často nedorazila, v podstatě byl zázrak, když se někdo z personálu objevil. Mě s Jančou si však oblíbili a jídlo i pivko jsme získali mnohem rychleji než ostatní. Alespoň jsem si tak stihl dojít pro pohár a medaili. Následoval návrat do restošky, další pivko a šlo se spát.

Druhý den pokračovaly závody klasickou tratí. Dojednal jsem si přesun do kategorie H21B, abych mohl začít sbírat případné body do žebříčku. Zajímavým prvkem závodu byl hromadný start a trať rozdělená do tří okruhů (první dva farstované jako na štafetách, třetí pro všechny stejný). Nějaký velký masakr se nekonal a závodní pole se na široké cestě trochu protrhalo. První kontrolu jsme razili na špici společně s borcem ze Zlína, se kterým jsem pak jel dalších pár kontrol. V závěru prvního okruhu jsem mu trochu poodjel, povzbudil Janču (jela stejnou trať) a zamířil do kola druhého. Oproti sobotě se první dva okruhy jely téměř celé v lese a byla to celkem nuda. Druhý okruh jsem jel už úplně sám a místy to byl paměťák. Závěrečné třetí kolo však už bylo jiné kafčo. Jelo se opět v otevřeném prostoru jako včera, měřítko mapy bylo 1:10000 a kontroly byly jenom čtyři. Volba postupů se už hodně blížila klasickému orienťáku, došlo na jízdu mimo cesty, prostě orienťácké labůžo. V závěrečném kole jsem neviděl nikoho před sebou ani za sebou, což vypadalo krajně podezřele. V cíli jsem žádného ze soupeřů nepotkal a ani několik minut po dojezdu se žádný neobjevil. Vyhrál jsem s náskokem téměř osmi minut a příští víkend mě čekají už áčka. Moc pěkný posun, se kterým jsem rozhodně nepočítal.

Když jsem se vrátil do cíle vyzbrojen foťákem, tak dojeli během minuty jak Vorel (22.) s Bobanem (23.), tak Véna (43.), Janča (11.) i Lukáš (2.). Ury (35.) dorazil o něco později, stejně tak Helča (22.). Za zmínku stojí také policajtský dvojblok Jéňa Jiran a Vesli na prvních dvou místech v H21A.

Na závěr jenom snad, že kdo nejel, tak přišel o extra porci zajímavé kombinace bajkingu a orienťáku. Dole najdete mapy.


Kromě pár fotek ode mě se snad něco objeví i u Vorla, něco mají u sebe pořadatelé a pár fotek přišlo i ze shora.


H21B neděle - 1.okruh  H21B neděle - 2.okruh  H21B neděle - 3.okruh


Mohlo by se ti taky líbit