Juščenko da! Janukevyč nět!

Včera jsme navštívili koncert na podporu Ukrajiny. Konal se na jednom z Lublinských náměstí a sešla se tam vcelku kupa lidí. Poláci berou vývoj na Ukrajině dost vážně, přece jenom je to jejich soused, takže se tu konají celkem často demonstrace na podporu Juščenka. Na Placu zamkowem vládla všude oranžová barva (modrou vlajku jsme bohužel nechali doma), na pódiu se střídali různí řečníci (starosta, arcibiskup, poslanec) s různými kapelami. V pauzách se pouštěla taková revoluční hymna (Juščenko da!, Janukevyč nět!...), na plátno se promítala povzbudivá hesla (je nás mnogo), ale polské publikum bylo takové vcelku chladné. Po písničce nikdy netleskali a o nějakém tanci nemohla být vůbec řeč. Jen v jedné části náměstí to rozjela skupinka Čechů, Bělorusek a jedné Polky. Ano milé děti, to jsme byli my. Po chvíli se k nám přidalo několik Rusek, Ukrajinek a Polek, ale většina publika zůstala nehybná. Do davu se házely nebo rozdávaly pomeranče a mandarinky, na pódiu nám poděkoval student z Ukrajiny, dozvěděli jsme se, že polský národní hrdina Adam Malysz skončil až patnáctý, atd. Polské kapely byly poměrně kvalitní, žánrově se pohybovaly od hodně tvrdého rocku přes reagge až k lidovkám. Až později k večeru se konečně projevil polský naturel - začali hrát hip hop a rázem bylo pod pódiem narváno. Ne nadarmo se říká, že Polsko hip hopem žije. To byl asi dobrý signál pro nás, abychom zakončili večer v jednom místním pubu.
Dnes jsme vyrazili na krátký výlet do jednoho z nejhezčích městeček v okolí. Kazimierz Dolny býval hodně bohatým obchodním městečkem, které je v současnosti jedním z nejoblíbenějších míst na výlety pro obyvatele Varšavy nebo Lublinu. Od jara do podzimu prý vždy praská ve švech pod nápory turistů, je zde kupa trhů, pouličních umělců a krámků. Na náměstí korzovaly snědší polské občanky a zkoušely, zda nechce někdo vyložit budoucnost. Dvě z nich to na nás zkusily, ale mých několik vět v češtině a Jirkových ve španělštině je dostatečně odradily. Podívejte se na fotky.